Výklad alternativní historie. Mohli "indiáni" porazit Evropu?

Co kdyby historie kráčela jinak?
Jak by vypadala alternativní historie, kdyby Evropa "měla zpoždění". Vyhráli by indiáni?
Jak by vypadala alternativní historie, kdyby Evropa "měla zpoždění". Vyhráli by indiáni?

Jakkoliv je dnes pojem „kolonizace“ notně negativním výrazem, těžko zpochybňovat historický význam evropských zámořských výprav a budování impérií. Jak by se však mohla historie vyvíjet, kdyby Evropané z nějakého důvodu neobjevili Ameriku a nebudovali globální impéria? Jaké měla na jejich místě šance Čína, nebo dokonce indiáni?

Vážení historikové se na takové otázky obvykle neptají, ze zásady na tuto otázku totiž vědecky nelze odpovědět – to však neznamená, že s využitím historického kontextu a pravidel geopolitiky nemůžeme spekulovat…

V jiné historii

Nelze popřít, že oproti jiným mocnostem neměli Evropané mnoho kritických výhod. Konec konců, první hlavní kolonizační velmoci – Portugalsko a Španělsko – nedisponovaly žádným výjimečným talentem krom jediného, totiž fortelných lodí. Jak si ještě povíme, bylo přitom jen otázkou času, než tyto vyvinou i jiné neevropské národy. Střelný prach, pomocí kterého si "bílý muž" podmanil Ameriku a později další končiny, původně také vznikl v Číně. Nebyla to ani touha po objevech, co kolonisty hnalo, jak se občas uvádí, ale jednoduše touha po novém zboží – primárním důvodem pro vývoj odolnějších plavidel kořenil z oceánského obchodu s Indií, jenž byl po pevnině poněkud problematický kvůli přítomnosti nepřátelských muslimských zemí mezi Indickým subkontinentem a Evropou. Kdyby Čína s arabskými zeměmi obchodovala výrazněji, mohla to být ona, kdo vyhraje "závody ve zbrojení" ohledně postavení prvních karavel.

Ačkoliv za hlavní motor kolonizace jsou udávání conquistadoři, kteří položili říši Aztéků, jejich role je historicky poněkud přeháněna. Skoro všechnu práci za ně totiž odvedly epidemie přivlečených nemocí, například spalniček – domorodci, kteří proti nim neměli vyvinutou imunitu, během půlstoletí běsnění epidemií přišli o 90% populace. Naopak vliv palných zbraní – nota bene velmi primitivních – proti obrovské početní převaze Indiánů, byl takticky vcelku malý. Proč však Evropané připluli do Ameriky a nikoliv opačně? Dá se to nejspíše svést na relativně pozdější příchod lidí na severoamerický kontinent. Jeho obyvatelé neměli mnoho důvodů pro jakoukoliv kolonizaci za své hranice. Na rozdíl od Evropy bylo jejich území relativně méně zabydlené, a tak měly dané indiánské národy stále mnoho prostoru k expanzi. Jejich znalost mořeplavby zaostávala za zbytkem světa, jejich pokrok paradoxně netěžil z tak velké výměny informací, jaká byla v Eurasii znát mezi různými státy a náboženstvími.

Zajatci z kmene Vran
Zajatci z kmene Vran
U.S. National Archives and Records Administration

Jistou naději by Indiáni snad měli, kdyby proti Evropanům použili stejnou taktiku, jakou Evropani použili proti Indiánům – rozděl a panuj. Pokud by snad spojení Indiáni eliminovali první rozdělené kolonizační snahy, či si mořeplavci přinesli zhoubné nemoci z Ameriky (namísto toho, aby je přinesli do Ameriky), situace by mohla být odlišná. V takovém případě by však možná žezlo jenom převzala další velmoc.

Rýže a sůl

Román Roky rýže a soli (The Years of Rice and Salt) od prověřeného spisovatele Kima Stanleyho Robinsona si pohrává s možností, že morové rány vyhladily 99% evropské populace namísto "pouhé" třetiny. To by znamenalo delší čas pro obyvatele Ameriky vyvinout se na úroveň jiných končin, ale nikoliv na dlouho. Žezlo kolonizace by v Robinsonově vizi přebrala Čína – v autorské licenci poté, co je čínská invazní mise do Japonska spláchnuta tajfunem a její zbytky pacifickými proudy doplavou až do Nového světa. I tentokrát by americké domorodce sklátily především nemoci přinesené cizinci, tentokrát však Číňany.

Faktem je, že Čína měla na počátku 15. století vlastní ekvivalenty karavel – vlajková loď legendárního admirála Zhanga He byla třikrát větší než Kolumbova Santa Maria. Číně však chyběl ekonomický důvod prozkoumávat vzdálenější krajiny. Nakonec, i samotná Kolumbova mise byla spíše dílem blázna, který na základě vlastních špatných rovnic (předpokládajících menší velikost planety) původně mířil do Indie, nikoliv za novým kontinentem.

Říše středu by dále v Robinsonově románu prý zápolila s muslimskými státy, které by časem rekolonizovaly Evropu, avšak postupně se rozpadly do znesvářených celků. Demokracie i v této vizi však přesto vznikla – v Indii. A čínské americké kolonie se v příběhu stejně časem vzbouří proti domovině. Jak se říká, historie se opakuje.

Jedná se samozřejmě jenom o historickou spekulaci, věrohodné a vědecky akurátní simulace alternativní historie jsou však z povahy věci nemožné. Nelze je ověřit a demonstrovat v praxi, protože neexistuje druhá Země, na níž bychom mohli závěry modelů potvrdit či vyvrátit. Při – samozřejmě velmi zjednodušeném – srovnání důvodů a rozvoje se však ukazuje, že právě značná znesvářenost Evropy byla, alespoň v pohledu historie, její spásou.

Motivovala totiž její obyvatele ve vývoji stále efektivnější zbraní a zisku stále vzdálenějších zdrojů. Obojí pak využili pro rozšíření svého vlivu do zbytku světa. Ani sebelepší předpoklady by ale kolonizaci nepomohly, nebýt štěstí. Bez vlivu invaze zhoubných chorob na domorodou populaci by totiž kolonizace Ameriky zkrachovala již v zárodku. Stačilo možná jen velmi málo, jako příchod geniálního vědce či vojevůdce v Číně, nebo extrémnější epidemie v Evropě, a karta dějin mohla určit docela jiného vítěze.

Text: Ladislav Loukota 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama