V roce 1968 se z neznámých důvodů ztratily čtyři ponorky. Dodnes nevíme přesně proč

Na první pohled záhada, na druhý pouhá smůla.
Ztracená americká ponorka Scorpion
Ztracená americká ponorka Scorpion
Autoreninformationen ansehen

Byl to rok, kdy tanky Varšavské smlouvy vjely neomaleně do Československa, i rok, kdy kolem Měsíce kroužil modul Apolla 8. Zároveň se s rokem 1968 pojí jedna na první pohled velká námořní záhada. Hned čtyři ponorky, každá patřící jinému státu, totiž zmizely z povrchu zemského.

Francie, Sověti, Izrael, Amerika

Ponorkové flotily si ten rok za rámeček opravu dát nemohly. Nejprve zmizela 9. ledna izraelská ponorka INS Dakar, zakoupená jen o tři roky dříve od Královského námořnictva. Na palubě bylo v době ztráty 69 lidí. Jen pár dní nato, 27. ledna, se (neplánovaně) potopila francouzská ponorka Minerva (S647). Zahynulo na ní 52 námořníků. Následně se 8. března přestala hlásit sovětská ponorka K-129. Ztracena byla opět celá posádka. A nakonec pak došlo 22. května na ztrátu jaderné ponorky USS Scorpion, kde opět zahynulo všech 99 členů posádky.

Část ponorky Dakar v izraelském muzeu
Část ponorky Dakar v izraelském muzeu
Ido403 עידו403

S trochu černohumorné nadsázky lze říct, že kdyby se námořní neštěstí děla ve stejné intenzitě pořád, nejspíše člověk zůstal už navždy suchozemcem. Nezvyklá série pohrom, často oddělených jenom několika týdny, spolu s doslova multikulturně vyváženým mezinárodním zastoupením činí ponorková zmizení z roku 1968 stále pozoruhodným tématem. Jedno z plavidel se navíc dodnes nenašlo – americký Scorpion byl objevem už při pátrání záchranné mise, sovětský K-129 pak lokalizovala i sama CIA (malou část trupu vynesla tajná operace Azorian) a izraelský Dakar se podařilo najít až v roce 1999 –, ale Minerva nebyla nikdy nalezena, navzdory tomu, že se měla potopit při vyplouvání z domovského přístavu.

Flore - sesterká loď ponorky Minerva
Flore - sesterká loď ponorky Minerva
CC BY-SA 3.0

Auru tajemna dodávají i některé z oficiálních zpráv. Vyšetřování amerického námořnictva ohledně Scorpionu nedošlo k žádnému definitivnímu závěru – nejpravděpodobněji se jeví možnost, že na palubě vlivem chyby detonovalo torpédo. Sovětské závěry osudu K-129 došly k tomu, že ponorka se zřejmě potopila do vyšší než povolené hloubky během šnorchlování (kdy dieselový motor využívá pomocí "šnorchlu" vzduch z atmosféry), což mělo způsobit zaplavení motoru, ztrátu energie a následně i ovládání. V případě Dakaru se ví jenom tolik, že katastrofa postihla plavidlo nečekaně a způsobila jeho pokles do kritické hloubky, kdy došlo na protržení trupu. Ohledně Minervy neexistuje vzhledem k absenci trupu žádné vysvětlení – je však možné, že vlivem špatného počasí mohlo v mělkých vodách dojít na kolizi s terénem.

Řada nešťastných příhod

Není překvapivé, že mnozí vzhledem k blízkosti neštěstí na jejich pozadí vidí víc, než co udávají oficiální zprávy. A nemusí jít nutně o konspirační bludy nejhrubšího zrna – na první pohled působí některé teorie o tom, že se sovětská a americká ponorka navzájem potopily v přestřelce, kterou musely velmoci z obav z eskalace následně ututlat, poměrně věrohodně. Autor tohoto textu si však, v inspiraci sci-fi romány, dovede představit i poměrně přitažlivější teorii související třeba se souboji s podmořskými mimozemskými útočníky...

Nudnějším faktem ovšem je, že ústřední duo Scorpion a K-129 je vysvětlitelné relativně snadno. Především Scorpion byl notoricky znám pro své mnohé technické potíže a problémy, které podobně způsobily o pět let dříve ztrátu jiné americké jaderné ponorky USS Thresher.

Tresher - jedna ze ztracených ponorek
Tresher - jedna ze ztracených ponorek
Wikimedia Commons

K-129 nebyla přímo známá pro své problémy, měla však jiný problém: nezkušenou posádku. Pro skoro 40 z 82 námořníků byla osudná plavba jejich první, a při takovém poměru se osudové chyby stávají příliš snadno. Pro absenci složité konspirace nakonec mluví i větší časový a prostorový rozestup vraků – pohřebiště K-129 leží v Pacifiku přibližně na polovině území mezi atolem Midway a Petropavlovskem, zatímco poslední místo odpočinku Scorpion v Atlantiku nedaleko Azor. Vzhledem k tomu, že obě oblasti jsou v mezinárodních vodách a nezávisle verifikovatelné, Scorpion s K-129 se nejspíše nikdy vůbec nepotkal.

Šedesátá léta byla navíc obdobím, kdy docházelo na velký rozvoj experimentálních ponorkových technologií. Velmoci začaly ve velkém na ponorky cpát jaderné reaktory i balistické rakety nebo testovaly tišší pohonné režimy. Na ponorkách začínala stát podstatná část jaderného ostrašování, a to sebou neslo překotné změny. Jak zde již padlo, USS Thresher se potopil jenom o pět let dříve. Sověti přišli o další ponorku K-8, tentokrát už jadernou, jenom o dva roky později, kdy se rovněž potopila francouzská ponorka Eurydice (S644). Podobné nehody se nestávají často – zároveň se však nebezpečnému ponorkovému námořnictví ani nevyhýbají a v 60. letech se stávaly s daleko vyšší frekvencí i kromě roku 1968.

Skutečnost, že se tak čtyři nehody nakupily do tak krátkého období jako z kraje roku 1968, je tak sice tragická, ale svého druhu v námořnictvu bohužel vysvětlitelná obyčejnou smůlou.

Text: Ladislav Loukota 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama