Už víme, proč vymřeli mamuti. Vyhubil je jiný živočišný druh!

Jaký živočišný druh to tak mohl být...
Mamuti z filmu Doba ledová

Polští vědci soudí, že jednou z hlavních příčin vyhynutí mamutů byl fakt, že je hromadně lovili lidé v době takzvané gravettienské kultury. Ta v období zhruba 30 000 až 20 000 let před naším letopočtem zasahovala do celé Evropy až k Rusku. To, že lidé dovedli mamuty na pokraj vyhubení, vědci usuzují už dlouho, nicméně lovení mamutů pro maso i kosti prý ve zmiňované době nabylo téměř "průmyslových rozměrů".

Podle archeologa a antropologa Jiřího Svobody z Archeologického ústavu Brno Akademie věd ČR jde ale o jeden z fenoménů, které přispěly k vyhynutí mamutů. "Změnilo se zde také zásadně klima. V té době se vyměňovala celá fauna, zmizeli například jeskynní medvědi a hyeny. Zvažoval bych oba ty momenty vedle sebe," odpověděl na dotaz ČTK.

Archeologové z Polské akademie věd v Krakově, jejichž práce byla zveřejněna v časopise Quaternary International, zkoumali kosti mamutů nalezené na různých místech v Polsku i v České republice. K největším archeologickým lokalitám v Česku patří Předmostí u Přerova a Dolní Věstonice, kde jsou velké kumulace mamutích kostí.

Mamuti, obři z doby ledové
Mamuti, obři z doby ledové

Extra rychlé vyhubení

Obří zvířata žila v Evropě, severní Americe a Asii stovky tisíc let, ale vyhubena byla přitom poměrně rychle. V tom, proč mamuti vymřeli, se vědci dodnes neshodnou.

Podle polských vědců lidé gravettienu nelovili mamuty jen pro maso, ale úlomky jejich kostí používali též jako palivo do ohně. Kosti a kly představovaly rovněž důležitý materiál pro výrobu nářadí a ozdob, v některých případech, především na území dnešní Ukrajiny a Ruska, si z nich lidé stavěli obydlí. Archeolog Piotr Wojtal říká, že lidé gravettienské kultury si mamutí maso patrně rožnili.

"Ostatky mamutů byly ve střední Evropě nalezeny na mnoha místech," řekl Wojtal britskému deníku Daily Mail. "Na některých z nich je opravdu velké množství pozůstatků, což jednoznačně svědčí o tom, že lidé této kultury se zaměřovali na lov," dodal.

Mamuti podle něj hráli v životě gravettienských lovců velkou roli. "Význam tohoto zvířete je zdůrazněn i tím, že byly nalezeny sošky mamutů z mamutích klů," uvedl Wojtal. Pečlivě vyleštěný mamutí kel byl nalezen například v jihomoravském Pavlově, připomněl vědec.

Na některých nalezištích objevili archeologové pozůstatky až několika desítek mamutů, ale jen minimálně kostí jiných býložravců.

Čepele na mamuta

Gravettien, archeologická kultura z doby kamenné pojmenovaná podle lokality La Gravette ve Francii, byla známá výrobou malých zaostřených čepelí. Pozůstatky této prehistorické kultury byly objeveny v jeskyních ve Francii a také na nalezištích pod širým nebem ve střední Evropě a Rusku.

Průzkum lidských ostatků objevených v České republice navíc ukázal, že mamuti tvořili podstatnou část jídelníčku lidí gravettienské kultury. Lidé tehdy na mamuty srstnaté hodně spoléhali. Čeští antropologové pod vedením Svobody již v zahraničních časopisech publikovali řadu poznatků o tom, že lidé jedli i rostlinnou stravu a menší zvířata jako zajíce, ptáky a ryby.

Srstnatí mamuti se vyvinuli před asi 400 000 lety a vymřeli asi před 10 000 lety. Na jejich vyhynutí měli podle Wojtala a jeho kolegy Jaroslawa Wilczynského právě lidé gravettienské kultury velký podíl. "Myslíme si, že zaměření tehdejších lidí na lov mamutů srstnatých bylo dáno tím, že chtěli získat velké množství masa v krátkém čase. Mamutí kosti byly žádaným palivem, ale kosti a kly byly využívány i k výrobě nářadí, ozdob a bižuterie."

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama