USA měly pro astronauty pera za miliony, Sověti obyčejné tužky. Je to pravda?

Nechte si zkazit dobrý vtip trochou nepříjemné pravdy!
Tohle je americké vesmírné pero

Ten vtip jistě také znáte – říká se v něm, že na počátku pilotovaných letů do vesmíru vydala americká NASA milionové sumy za vývoj speciálního plnícího pera schopného psát v nulové gravitaci. Sovětský kosmický program naproti tomu prostě použil dřevěné tužky s grafitovou tuhou. Vtípek brnkající na strunu selského rozumu má sice kořeny v realitě, je však daleko od skutečného příběhu vesmírného pera – to NASA pořídila za méně než dva dolary a nakonec ho převzali i ti zemití Sověti.

Nevhodný grafit

Idea využít k psaní ve vesmíru klasickou tužku – chce se ironicky říct, že poněkud překvapivě, uvážíme-li schopnost raketových inženýrů překonat daleko větší rébusy – napadla obě strany vesmírných závodů. Právě dřevěné tužky však disponovaly celou řadou aspektů nevhodných pro vesmírné kolumbiády.

V prvé řadě lámající se fragmenty grafitu a ostrouhaného dřeva ohrožovaly citlivou elektroniku na palubě lodi (ucpávání, grafit může navíc sloužit jako vodič), dá se rovněž s úspěchem pochybovat o pozitivním vlivu vdechnutí ulomené tuhy. Z pohledu čtenáře na Zemi se to může zdát jako prkotina, v uzavřeném prostředí kosmické lodi je ale každé znečištění permanentní, nehromadí se navíc na podlaze, nýbrž ve vzduchu. Dřevěná tužka je rovněž potenciální hořlavina, a zvláště NASA se po havárii Apolla 1 stala (právem) vyloženě paranoidní vůči možnosti požáru na palubě plavidla.

Neznamená to, že nikoho z kosmického programu nenapadlo využití i další psací potřeby. Částečnou cestou kolem tužek bylo využití strojových tužek (pentilek, mikrotužek), k němuž došlo v rámci programu Geminy. Neřešilo to však riziko vzniku grafitového prachu.

Sověti namísto toho používali voskové tužky, i u nich byl ale problém se zamořováním kabiny odpadními materiály včetně papírového obalu. Text psaný ve vosku i grafitu se navíc vyznačuje malou životností. Oproti populárním mýtům lze ve vesmíru (v kabině, nikoliv mimo ní) použít i fixy a kuličková pera, a dochází na to mnohdy i dodnes. Tyto jsou však vlivem odlišných prostředí méně spolehlivá než specificky vyvinuté "vesmírné pero", popřípadě u nich hrozí vznik nebezpečných inkoustových výparů pro posádku.

 

Dva dolary za kus

Jakékoliv cesty okolo problému – jako speciální filtry na palubě lodi pro likvidaci grafitu/vosku/inkoustových složek – by tak paradoxně byly daleko komplikovanějším a dražším řešením než vznik specializované propisovačky. Ta naštěstí vznikla v ceně, která americké daňové poplatníky nechá klidně spát.

NASA se údajně zpočátku 60. let zabývala vývojem vlastního pera, brzy ale narazila na technické problémy a práce byly opuštěny. Naštěstí dostala agentura nabídku od soukromníka Paula Fishera, majitele Fisher Pen Company, který na vývoj pera použitelného v extrémním prostředí vynaložil miliony vlastních dolarů. Fisherovo pero v zásadě přišlo s inovací ve formě speciální náplně uchovávané v separátním výměníku. Náplň byla tvořená tixotropickou tekutinou o velké hustotě vytlačované dusíkem, Fisherův inkoust se tak co do formy podobal spíše gelu.

 Levnější než v legendě

Fisher následně NASA nabídl prodej několika stovek kusů per v ceně 1,98 dolarů za jeden v rámci své marketingové kampaně, která vzhledem ke vzniku vtipu zafungovala snad až příliš dobře. Je pravda, že výsledné pero, jak bylo využito při misích Apollo, nakonec stálo skoro 130 dolarů, v čemž lze najít i kořeny vtipu. Zvýšená cena však byla daná dodáním speciálního kompozitního obalu a modifikací pro možnost jimi psát i ve skafandru. Odtud je znát i původ nemalé tloušťky per.

Kosmická pera přesto, či spíše právě proto, nakonec převzali i sovětští kosmonauti, dodnes je k nalezení i na Mezinárodní vesmírné stanici. Fisherovo pero přitom nefunguje jenom ve vesmíru, ale i pod vodou, na mokrém papíru a ve velké škále teplot, jeho využití je tedy pro inženýry i cestovatele daleko flexibilnější než v případě jiných psacích potřeb.

Ladislav Loukota

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama