Téma MIGRACE. Je pro Evropu záchranou, nebo trestem?

Je migrace pro Evropu prospěšná, anebo ji zničí?
Jsou cizí kultury slučitelné s tou evropskou?

Migrace hýbe naším emočním vnitřním světem. Většina z nás se buď bouří proti proklamovanému nelidskému přístupu k imigrantům, nebo se naopak bojí, co se stane, kdyby se všichni, kdo plánují přesun do Evropy, jednoho dne u nás objevili.

Kde se nacházíte vy? Máte všechny podstatné informace?

Maritna Kociánová si o problému povídala s Romanem Jochem, ředitelem občanského institutu a Janem Schrothem z mezinárodní organizace pro migraci.

Martina: Australský model je poměrně razantní, leč účinný. Zachrání lidi před bezprostřední smrtí utonutím, pak ale následuje nekompromisně uprchlický tábor a poté cesta zpět. Navíc bez možnosti kdykoliv v budoucnu o azyl znovu požádat. Řekněte mi, co na to zjemnělá Evropa? Znamená snad v našich očích tento fakt, že nemají svědomí? Že jim chybí lidskost?

Roman Joch: Mně to připadá jako politika zdravého rozumu. Jako přesně ten model, který bychom my, Evropané měli také následovat, protože se osvědčil, umožňuje možnost přijímat migranty, ale je to nulová tolerance vůči ilegální migraci. Ilegální migrant je ten, jehož první čin na půdě té země, do které chce imigrovat, je porušení zákona.

Zdá se mi, že to legální požádání o přijetí a případně vyhovění přijetí, je přesně ta cesta, kterou bychom měli jít. Zatím nemáme zkušenosti, že by mezi migranty byli teroristé. Ale nebezpečí je radikalizace potomků v té druhé, třetí generaci a to je něco, co předem nelze detekovat nebo zachytit.

Martina: Tajné a bezpečnostní služby a experti už od podzimu loňského roku varují, že na území Libye jsou výcvikové tábory Islámského státu, který v nich cvičí bojovníky a ty údajně potom posílá s imigranty do Evropy. Vy to nevnímáte jako velké nebezpečí?

Roman Joch: Zatím se to nestalo, ale myslím si, že je to jenom otázka času, kdy se takovýto případ vyskytne.

Jan Schroth: S imigračními vlnami se Evropa samozřejmě potýká nikoliv v posledních několika měsících nebo několika letech, ale je to něco, co tady existovalo vždy. Ale neděje se žádná zcela nekontrolovaná vlna imigrace, nějaký exodus.

Martina: No, zatím to zvládáme, ale pokud to bude trvat každý den po pěti tisících migrantů, tak jak dlouho nám ta rozvaha vydrží?

Jan Schroth: Evropa má přes půl miliardy obyvatel. Itálie má přes 60 milionu obyvatel. Bavíme se stále o méně než jednotkách procent. To je potřeba si uvědomit. Já to nerelativizuji, já se snažím, aby migrace byla řízená. Aby nemuselo docházet k tomu, že Evropa bude muset reagovat ještě více dramaticky a negativně.

Martina: Můžete se pokusit nalajnovat Evropě možnosti, které má a buďte opravdu velmi konkrétní. Protože dnes a denně slyšíme z médií proklamace, že se musíme zachovat správně. Ale co je to správně? Pojďme si tedy říct, jaké možnosti Evropa má?

Jan Schroth: Evropa by měla fungovat rozumně. To znamená rozhodně zabránit humanitární katastrofě, aby zbytečně neumírali lidé. A aby měla Evropa možnost buď některé z nich vrátit, anebo říci, my vás z nějakých důvodů potřebujeme. Pak musí nastavit integrační politiku tak, aby ti lidé mohli okamžitě využít svých možností, svých schopností, aby se mohli zapojit do pracovního procesu.

A co se týká sociálních dávek. Existuje například německá studie hamburského institutu ICA, který se věnuje pracovnímu trhu v celé Evropě. A ti asi 10 let zkoumali vliv migrace a sociálních systémů v 19 evropských zemích a dospěli k tomu, že neexistuje žádná korelace mezi tím, kam směřují migranti a jak je tam nastolen sociální systém.

Martina: Pane Jochu, vaše řeč těla vypovídala o tom, že s tím tak docela nesouhlasíte.

Roman Joch: Proč je Švédsko pro mnohé migranty tak oblíbeným cílem? Komunita imigrantů ve Švédsku už je relativně celkem početná. Dokonce se uvádí podle některých odhadů, že Švédsko je nyní tou zemí s největším procentem obyvatel imigrantského původu. Dříve to byla Francie.

Vysvětluji si to tím, že Švédsko má zatím v Evropě stále jeden z nejštědřejších sociálních systémů. Zkušenost ukazuje, že jak se zvyšuje migrace do Švédska, tak narůstají statistiky kriminality, násilné kriminality a to zase vyvolává u obyvatelstva xenofobní nálady.

Proč je migrace spojená s obrovským pokrytectvím? Jaké typy imigrantů si máme vybírat? Kdo má zastupovat Evropu v rozhodovacím procesu jak dál? Jak mohou pomoci bohaté arabské státy? Co nám kdo v oblasti migrace může a nemůže nařídit?

 Přečtete si celý rozhovor TADY

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama