Srstín dinagatský a velemyš diginatská opět patří do filipínské přírody. Díky Čechům!

O srstínu dinagatském jste pravděpodobně nikdy neslyšeli. A s velemyší, jež má v názvu „svůj“ ostrov Dinagat asi taky ne. Zájem o tyto extrémně vzácné savce oživila česká expedice, která dokázala, že na Dinagatu stále žijí a přinesla dokonce jejich fotky i video.
Důkaz, že velemyš dinagatská žije
Důkaz, že velemyš dinagatská žije
archiv Milady Řehákové

Představte si souostroví tvořené 7 107 ostrovy a ostrůvky o úhrnné ploše 300 000 kilometrů čtverečních, jež je celkem omývané vlnami čtyř moří. Leží v tropech a země, která se na nich rozkládá, nesdílí s žádnou jinou zemí pozemní hranici. Máte? Tak jste si právě představili Filipíny, dvanáctou nejlidnatější zemi světa, která má díky „ostrovnímu“ uspořádání a tropické poloze neuvěřitelně pestrou biodiverzitu. Jenže právě ostrovní charakter je jedním z důvodů, proč je tamní fauna ohrožená. Nemá totiž kam utéct.

Pralesní kladení fotopastí - ostrov Dinagat
Pralesní kladení fotopastí - ostrov Dinagat
archiv Milady Řehákové

Krysy z oblak

Jedinečnou skupinou živočichů, kterou najdeme pouze na Filipínách, jsou stromoví hlodavci známí jako obláčkové krysy (z anglického cloud rats); k návrhu jejich pojmenování jako velemyši... Označení si zasloužili tím, že žijí vysoko v korunách stromů horských lesů, které se dotýkají oblak Ekologie těchto hlodavců je zatím velmi málo prozkoumaná. Jde o noční a skrytě žijící živočichy, kteří se poměrně pomalu pohybují v korunách stromů a jsou listožraví. Žijí samotářsky nebo v párech, popř. s nedospělými mláďaty, jež se rodí a ukrývají ve stromových dutinách,“ popisují Milada Řeháková a Václav Řehák velemyší taje v časopise Živa. Velemyš diginatská byla totiž odborníky dosud zaznamenána pouze 2 x. Jednou roce 1975, kdy zároveň došlo k jejímu popisu a ulovený jedinec dodnes slouží jako typový exemplář v chicagském muzeu, a podruhé v roce 2002. Od té doby se velemyš neukázala, byť se za ní vypravilo hned několik expedic. Zprávy místních se navíc často projevily jako mylné, neboť šlo o záměnu s poměrně hojnou veverkou filipínskou, jež je velemyši podobná a navíc obývá i stejné ekosystémy. Díky poslednímu aktuálnímu objevu se však dostal odborné veřejnosti důkaz, že velemyš diginatská žije a její zařazení mezi extrémně ohrožené druhy je oprávněné. Další kategorie by totiž byla… vyhynulá.

Dinagatský úspěch

Ostrov Dinagat je ve směru sever – jih silně protažený a v této ose měří asi 60 km a z hlediska biodiverzity je v rámci Filipín považován za velice významný. Není divu, že se na něj soustředila pozornost české expedice. A výsledek? „Znovuobjevení velemyši dinagatské, která podle některých přírodovědců byla považována za vyhubenou, pomohl rozběhnout ochranářské aktivity. Naše expedice na Diginat, zaměřená na mapování a vyhlášení celkem tisíce hektarů chráněných území, nakonec slavila obrovský úspěch. Sice jsme doufali, že vzácnou velemyš uvidíme, ale že bude jak video její, tak video srstína, vůbec nebylo jisté," říká Primě ZOOM Milada Řeháková, zooložka zoologické zahrady v Ústí nad Labem a zároveň realizátorka projektu Tarsius zaměřeného na záchranu filipínského nártouna, o kterém jsme v minulosti psali.

zooložka zoo Ústí nad Labem s  potomkem na terénní expedici na ostrově Dinagat
zooložka zoo Ústí nad Labem s potomkem na terénní expedici na ostrově Dinagat
archiv M. Řehákové

Úspěch české expedice je dalším důkazem odbornosti českých zoologů i smyslu jejich práce. Ideální by bylo, kdyby se s kriticky ohroženého druhu stala velemyš „jen„ druhem ohroženým. Jenže k tomu je potřeba vyvinou množství snahy jak na poli terénní ochrany, tak na poli osvěty. Velemyš neohrožují ani tak přirození predátoři či celosvětová změna klimatu, ale místní destrukce ekosystému, zejména legální i nelegální lesní těžba.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama