11. prosince 2016 06:00

Severočeská Pustina? Nový miniseriál představuje bezútěšnost severočeských dolů a my přibližujeme jejich historii

Severočeské doly byly po dlouhá léta synonymem totálně zničené krajiny. Na rozdíl od filmové fikce představujeme jejich skutečnou historii. Včetně zámku Jezeří.

Jaká je cena českého uhlí? Minimálně stejná, jako cena desítek zničených vesnic a stovek životů. Nad krajinou ležel smog a místu hrozilo, že se z něj stane pustina. Díky novému seriálu se z něj Pustina skutečně stala.

Severočeské doly, správněji řečeno povrchové lomy na hnědé uhlí, byly po dlouhá léta synonymem totálně zničené krajiny. Na rozdíl od filmové fikce představujeme jejich skutečnou historii. Včetně zámku Jezeří.

Zničený Most…

Kdo mohl, ten se na konci minulého století z okolí hnědouhelných dolů stěhoval, kdo nemohl, nechal se v dolech zaměstnat. V rámci tehdejšího Československa šlo o jednu z nejvíce zdevastovaných oblastí republiky s totálně negativní image. Ani dnes není pohled do hlubin dolů nikterak veselý a je jen otázkou času, kdy se znovu obnoví diskuze o prolomení těžebních limitů. Přeloženo: kdy se znovu začně mluvit o bourání vesnic, vyvlastňování a stěhování lidí.

Své o tom ví město Most, které ne náhodou sloužilo jako kulisa k filmům z druhé světové války. Původní královské město Most zmizelo v 70. letech minulého století v hnědouhelné těžební jámě. Tehdejší náměstí zdobila původně renesanční kašna z roku 1587, dílo Vincence Petraše, byly tady výstavní měšťanské domy a jeho úroveň dokládá fakt, že jeho existenci zmínil roku 1040 Kosmas ve své kronice. Pojedete-li z Mostu směrem na Kadaň, možná poznáte některé filmové záběry. Co ale rozhodně pozornosti neunikne, je zámek Jezeří, který se v Pustině objeví hned několikrát. Prostorů je dostatek, zámek totiž disponuje 240 místnostmi.

… sesouvající se Jezeří...

Pohled ze zámku do hlubin hnědouhelného dolu nutně vyvolává otázku, zdali tato zcela zničená krajina stála za miliony tun vytěženého sirnatého hnědého uhlí. Samotnému zámku hrozila totální zkáza, dokonce existovaly studie, že pokud se těžba nezastaví, sesune se stavba do hlubin. Původní hrad Eisenberk (Jezeří), doslova "Železná hora", byl založen v letech 1363–1365 pány ze Rvenic (Ervěnic). Jeho historie je bohatá a současný nedůstojný stav zámku příliš neodpovídá jeho historické důležitosti. V roce 1513 získali hrad Hochhauserové z Hochhauzu a za Mikuláše Hochhausera byl roku 1549 hrad přestavěn na renesanční zámek. Stavovské povstání Hochhauserům zámek sebralo, respektive byl jim zkonfiskován, aby byl následně prodán Vilémovi mladšímu z Lobkovic, který ho nechal barokně přestavět. Přestavbu do současné podoby má na svědomí Ferdinand Vilém z Lobkovic. Dnes je zámek veřejnosti přístupný, a když napíšeme, že stojí na rozhraní dvou světů, tak vůbec nejde o nadsázku.

... a povrchový lom Československé armády

Minisérie je sice „čirá fikce“, ale místním až příliš připomíná skutečné dění v dobách, kdy se rozhodovalo o bourání obcí, z nichž nejvíce prosluly Libkovice. V Pustině se ztratilo dítě, v Libkovicích docházelo k výhružkám, fyzickému napadání, anonymním udáním... Albrechtice, Dřínov, Jezeří, Kunratice, Podhůří, Ervěnice… tak zněla jména vesnic a osad, kterým těžba uhlí vzala život. Lom ČSA je největším hnědouhelným ložiskem v ČR, ovšem zhruba před 15 000 lety se tady rozkládalo mělké průtočné jezero napájené i odvodňované řekou Bílinou. Močály nikdy nebyly lidmi preferované prostředí, tak není divu, že na popud knížete Ferdinanda z Lobkovic od roku 1831 došlo k vysušování oblasti, čímž se mimo jiné snížilo množství krev sajícího hmyzu.

Nejsilnější snahy o odvodnění a vysušení probíhaly v letech 1833–1835. Posledním důkazem o existenci jezera byla vodní plocha známá jako Dřínovského jezero, které se zachovalo až do 20. století. Dnes už není ani to, místo jezera a okolních vesnic „zdobí“ krajinu obrovská díra, kterou rypadla neustále rozšiřují. Kolik uhlí vytěží skupina Severočeské doly? Ve Výroční zprávě za rok 2015 udává číslo 20 957 tisíc tun.

Pokud se na filmová místa do severních Čech vydáte, dýchne na nás nefilmovaná bezútěšnost. Hodně záběrů poznáte v oblasti mezi zámkem Jezeří a obcí Komořany. Dohlednost je dobrá, nic ve výhledu „nezavází“. Důl Československé armády je totiž zahloubený. A nenechte se zmást. Film se odehrává na česko-polském pomezí, skutečnost je česko-německá.

Text: Topi Pigula

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom