Průměrný Čech je v multitaskingu horší než průměrný holub

Opravdu jsme pánové tvorstva?
Domestikovaná forma holuba skalního
Domestikovaná forma holuba skalního
Wikimedia Commons

Holubi jsou mnohem chytřejší, než dosavadní výzkumy naznačovaly. Mezi dvěma úkoly se umí přepínat stejně rychle jako průměrný člověk – a u specializovaných úkolů jsou dokonce ještě lepší než lidé.

Holubí multitasking

Když biopsychologové z německé univerzity v Bochumi testovali multitaskingové schopnosti u holubů, rozhodně nečekali, že v testech budou ptáci lepší než lidé. A přesně to se stalo...

Jeden z holubů v sicilské Taormině
Jeden z holubů v sicilské Taormině
Charlesjsharp

Biologové si dlouhá léta mysleli, že hlavní výhodu savců oproti jiným druhům zvířat představuje jejich inteligence, která se ukrývá v takzvaném cerebrálním kortexu. Tato mozková struktura se ale u ptáků vůbec nevyskytuje – takže by oproti savcům měli být mnohem hloupějšími. Přestože u řady z nich to určitě platí, vědci už desítky let věcí o výjimkách; například schopnosti krkavcovitých ptáků (vrány, havrani, kavky, krkavci) jsou fascinující.

Z toho ale vyplývá, že struktura savčího cortexu nemůže být rozhodujícím faktorem v řadě kognitivních funkcí – jako je například multitasking,“ uvádí vědci ve své studii. Kde se tedy ukrývá tajemství schopnosti ptáků? Výzkum prokázal, že neurony holubů jsou šestkrát hustější než u lidí – na jeden krychlový milimetr se jich vejde šestkrát větší množství než u Homo sapiens… Je to možné díky tomu, že průměrná vzdálenost mezi dvěma neurony je o padesát procent kratší než u lidí.

Domestikovaná forma holuba skalního
Domestikovaná forma holuba skalního
Wikimedia Commons

Holub je rychlejší o 250 milisekund

Protože rychlost přenosu signálu je u lidí i holubů stejná, je jediným vysvětlení rychlejšího multitaskingu u ptáků to, že tuto informaci dokáže jejich mozek rychleji zpracovat. V experimentu, kde vědci porovnávali 15 lidí a 12 holubů se to jasně prokázalo; obě skupiny měly za úkol vykonávat nějaký úkol a na signál začít vykonávat jiný úkol. Lidé i holubi měli stejné reakční časy; pokud však signál přicházel až krátkou dobu po ukončení prvního úkolu, reagovali holubi průměrně o 250 milisekund rychleji než lidé. Proč? Zřejmě kvůli tomu, jak koncentrované jsou jejich neurony.

Právě to je také zřejmě odpovědí na otázku, jak je možné, že papoušci a havranovití ptáci prokazují tak úžasné intelektuální schopnosti – jsou srovnatelné s šimpanzi, slony nebo velrybami a většinou překonávají ty psí. Přestože mají mnohem menší mozky než savci, jsou prostě mnohem lépe koncentrované a dosahují mnohem lepší „výpočetní kapacity“ než mozky savců.

Ptáci si zřejmě menší mozky museli vyvinout kvůli létání – každý gram navíc zhoršuje jejich letecké schopnosti a tedy i schopnost získat potravu.

Text: MK 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama