Před 61 lety byla zatčena Rosa Parksová. Co to znamenalo pro rasismus v Americe?

Jedno zatčení a pokuta 14 dolarů vyvolala déle než rok trvající bojkot hromadné dopravy. A začátek konce rasismu v USA
Autobus v němž byla Rosa Parksová zatčena
Autobus v němž byla Rosa Parksová zatčena
CC BY-SA 3.0

Rasová segregace, slovní spojení, které u nás „naživo“ v podstatě neznáme. Ovšem USA v polovině 20. století prožívala rasové nepokoje a oddělení černošského obyvatelstva naplno. Restaurace, lékaři, kina i autobusy – to vše bylo striktně rozdělené. Černoši silně vnímali, že se na ně bílá část společnosti stále dívá jako na podřadnou část lidstva. A nehodlali se s tím smířit

Žlutý autobus číslo 2857

V městě Montgomery (stát Alabama) platil zákon, že v přední části autobusu smí sedět pouze bílí; v prostřední části si směli sednout i černí resp. barevní občané, ale museli uvolnit celou řadu, chtěl-li si tam sednout i jen jediný běloch. V této situaci se stalo, že Rosa Parksová odmítla 1. prosince 1955 během jízdy v autobusu vstát, protože přistoupil běloch. Incident se vyhrotil natolik, že došlo k přivolání police, která rozhodla, že Parksová se provinila a na základě toho ji zatkla. Americká justice dokáže v jednoduchých případech reagovat extrémně rychle, takže za pouhopouhé 4 dny došlo k vynesení rozsudku. Ten zněl: vinna. Odsuzuje se k zaplacení pokuty 14 dolarů. Jízda Parksové ve žlutém autobusu městské hromadné dopravy, jenž je dnes vystavený v Muzeu Henryho Forda v Detroitu, odstartovala vlnu nepokojů.

Rosa Parksová
Rosa Parksová
National Archives image

Cena taxíku stejná jako lístek na autobus

Rosa Parksová byla v té době aktivistkou za práva černošské menšiny a celý příběh si nenechala pro sebe. Zanedlouho došlo k bojkotu městské autobusové dopravy trvající 382 dní, do kterého se zapojila většina černošského obyvatelstva města čítajícího tehdy téměř 50 000 obyvatel. Protesty podpořili i černošští taxikáři, kteří po celou dobu vozili černošské pracující do práce za symbolickou cenu 10 centů, stejnou, jaká byla cena autobusové jízdenky.

Hecíř Luther King

Parksová by asi sama o sobě neměla tolik mediální moci, aby „vyhecovala“ tak obrovský sled událostí. Naštěstí akci zaštítil silou své osobnosti babtistický kazatel Martin Luther King (zavražděn 4. dubna 1968 na balkóně 2. patra motelu Lorraine v Memphisu v Tennessee ). Celá situace a protesty proti rasové segregaci se dostaly až před federální soud, který 19. června 1956 vynesl verdikt, že politika rasové segregace je v rozporu s ústavou USA.

Akce, jež následně vešla do dějin pod názvem Montgomery Bus Boycott, vedla nejen ke zrušení segregace v městských autobusech, ale historici ji označují za zrod hnutí za občanská práva v USA. A výsledek? Do Bílého domu se dostal Barrack Obama, muž černé pleti, který stál v čele země po dvě volební období.

Text: Topi Pigula

 

Přesně před 61 lety byla zatčena černošská aktivistka Rosa Parkerová. Od té chvíle začala Amerika boj s rasismem prohrávat?

Jedno zatčení a pokuta 14 dolarů vyvolala déle než rok trvající bojkot hromadné dopravy.

Rasové segregace, slovní spojení, které u nás „naživo“ v podstatě neznáme. Ovšem USA v polovině 20. století prožívala rasové nepokoje a oddělení černošského obyvatelstva naplno. Restaurace, lékaři, kina i autobusy – to vše bylo striktně rozdělené. Černoši silně vnímali, že se na ně bílá část společnosti stále dívá jako na podřadnou část lidstva. A nehodlali se s tím smířit

Žlutý autobus číslo 2857

V městě Montgomery (stát Alabama) platil zákon, že v přední části autobusu smí sedět pouze bílí; v prostřední části si směli sednout i černí resp. barevní občané, ale museli uvolnit celou řadu, chtěl-li si tam sednout i jen jediný běloch. V této situaci se stalo, že Rosa Parksová odmítla 1. prosince 1955 během jízdy v autobusu vstát, protože přistoupil běloch. Incident se vyhrotil natolik, že došlo k přivolání police, která rozhodla, že Parksová se provinila a na základě toho ji zatkla. Americká justice dokáže v jednoduchých případech reagovat extrémně rychle, takže za pouhopouhé 4 dny došlo k vynesení rozsudku. Ten zněl: vinna. Odsuzuje se k zaplacení pokuty 14 dolarů. Jízda Parksové ve žlutém autobusu městské hromadné dopravy, jež je dnes vystavený v Muzeu Henryho Forda v Detroitu, odstartovala vlnu nepokojů.

Cena taxíku stejná jako lístek na autobus

Rosa Parksová byla v té době aktivistkou za práva černošské menšiny a celý příběh si nenechala pro sebe. Zanedlouho došlo k bojkotu městské autobusové dopravy trvající 382 dní, do kterého se zapojila většina černošského obyvatelstva města čítajícího tehdy téměř 50 000 obyvatel. Protesty podpořili i černošští taxikáři, kteří po celou dobu vozili černošské pracující do práce za symbolickou cenu 10 centů, stejnou, jaká byla cena autobusové jízdenky.

 

Hecíř Luther King

Parksová by asi sama o sobě neměla tolik mediální moci, aby „vyhecovala“ tak obrovský sled událostí. Naštěstí akci zaštítil silou své osobnosti babtistický kazatel Martin Luther King (zavražděn  4. dubna 1968 na  balkóně 2. patra motelu Lorraine v Memphisu v Tennessee ). Celá situace a protesty proti rasové segregaci se dostaly až před federální soud, který 19. června 1956 vynesl verdikt, že politika rasové segregace je v rozporu s ústavou USA.

Akce, jež následně vešla do dějin pod názvem Montgomery Bus Boycott, vedl nejen ke zrušení segregace v městských autobusech, ale historici jej označují za zrod hnutí za občanská práva v USA. A výsledek? Do Bílého domu se dostal Barrack Obama, muž černé pleti, který stál v čele země po dvě volební období.

Text: Topi Pigula 

Přesně před 61 lety byla zatčena černošská aktivistka Rosa Parkerová. Od té chvíle začala Amerika boj s rasismem prohrávat?

Jedno zatčení a pokuta 14 dolarů vyvolala déle než rok trvající bojkot hromadné dopravy.

Rasové segregace, slovní spojení, které u nás „naživo“ v podstatě neznáme. Ovšem USA v polovině 20. století prožívala rasové nepokoje a oddělení černošského obyvatelstva naplno. Restaurace, lékaři, kina i autobusy – to vše bylo striktně rozdělené. Černoši silně vnímali, že se na ně bílá část společnosti stále dívá jako na podřadnou část lidstva. A nehodlali se s tím smířit

Žlutý autobus číslo 2857

V městě Montgomery (stát Alabama) platil zákon, že v přední části autobusu smí sedět pouze bílí; v prostřední části si směli sednout i černí resp. barevní občané, ale museli uvolnit celou řadu, chtěl-li si tam sednout i jen jediný běloch. V této situaci se stalo, že Rosa Parksová odmítla 1. prosince 1955 během jízdy v autobusu vstát, protože přistoupil běloch. Incident se vyhrotil natolik, že došlo k přivolání police, která rozhodla, že Parksová se provinila a na základě toho ji zatkla. Americká justice dokáže v jednoduchých případech reagovat extrémně rychle, takže za pouhopouhé 4 dny došlo k vynesení rozsudku. Ten zněl: vinna. Odsuzuje se k zaplacení pokuty 14 dolarů. Jízda Parksové ve žlutém autobusu městské hromadné dopravy, jež je dnes vystavený v Muzeu Henryho Forda v Detroitu, odstartovala vlnu nepokojů.

Cena taxíku stejná jako lístek na autobus

Rosa Parksová byla v té době aktivistkou za práva černošské menšiny a celý příběh si nenechala pro sebe. Zanedlouho došlo k bojkotu městské autobusové dopravy trvající 382 dní, do kterého se zapojila většina černošského obyvatelstva města čítajícího tehdy téměř 50 000 obyvatel. Protesty podpořili i černošští taxikáři, kteří po celou dobu vozili černošské pracující do práce za symbolickou cenu 10 centů, stejnou, jaká byla cena autobusové jízdenky.

 

Hecíř Luther King

Parksová by asi sama o sobě neměla tolik mediální moci, aby „vyhecovala“ tak obrovský sled událostí. Naštěstí akci zaštítil silou své osobnosti babtistický kazatel Martin Luther King (zavražděn 4. dubna 1968 na balkóně 2. patra motelu Lorraine v Memphisu v Tennessee ). Celá situace a protesty proti rasové segregaci se dostaly až před federální soud, který 19. června 1956 vynesl verdikt, že politika rasové segregace je v rozporu s ústavou USA.

Akce, jež následně vešla do dějin pod názvem Montgomery Bus Boycott, vedl nejen ke zrušení segregace v městských autobusech, ale historici jej označují za zrod hnutí za občanská práva v USA. A výsledek? Do Bílého domu se dostal Barrack Obama, muž černé pleti, který stál v čele země po dvě volební období.

Text: Topi Pigula

 

 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama