Pozor, řeč na vás prozradí i to, co nechcete. Třeba schopnost vraždit

Nemluv, nebo na sebe prozradíš svou (ne)morálnost.
občas je skutečně dobré vzít v potaz, že mluviti stříbro, mlčeti zlato

Jdeme večer s kamarády ze střední na pivo a je nám zase 16. Vracíme se ve vzpomínkách do mládí a vyvádíme klukoviny. Naopak s kolegy z práce se držíme zpátky a témata hovoru se točí především kolem práce a rodinného života. Stojí však za změnou chování pouze referenční skupina, ve které se právě pohybujeme?

Čím vlastně jsme?

Jaké faktory definují to, kým jsme? Jsou to naše zvyky, naše estetické cítění nebo nás formují naše vzpomínky? A je naše morální centrum silně zakořeněné v nás samotných? Těmito i dalšími otázkami se zabývala psychologická studie zveřejněná v americkém časopise Cognition: International Journal of Cognitive Science. Tématem studie totiž byly změny chování, které se u jedinců projevují, když začnou mluvit jiným jazykem. V řadě studií z poslední doby zaměřené na chování jedinců při přechodu do jiného jazyka se totiž objevovaly morální rozpory v jejich chování.

Shoďte ho pod vlak

Ve studii z roku 2014 pod vedením Alberta Costy, profesora psychologie na univerzitě Pompeu Fabra v Barceloně, byli účastníci vystavení morálnímu dilematu v podobě následující otázky: „Představte si, že po kolejích jede nekontrolovaně vlak směrem ke skupině pěti lidí, kteří se nemohou pohnout. Vy stojíte na lávce vedle spínače, který může vlak přehodit na vedlejší kolej. Na té ale stojí jeden člověk a změna směru jízdy vlaku by znamenala jeho smrt. Přehodili byste vlak na vedlejší kolej?“. Většina lidí odpověděla, že by směr jízdy vlaku změnili. Poté byla účastníkum studie položena další otázka: „Co byste udělali v případě, že by jedinou možností, jak zastavit vlak a zabránit tak smrti 5 lidí, bylo, že shodíte člověka z lávky před vlak?“ V obou případech byli lidé vystaveni otázce, zda by obětovali život jednoho člověka ale zachránili by tím život pěti lidem. Počet souhlasných odpovědí však při druhé otázce výrazně poklesl. Profesor Costa a jeho kolegové však zjistili, že mezi lidmi, kteří mluví více než jedním jazykem, se počet kladných odpovědí na druhou otázku zvýšil a to z dvaceti na padesát procent, oproti skupině lidí, kteří mluvili pouze jedním jazykem.

Mluvte anglicky, budete mírnější

Další ze studií, pod vedením profesorky Janet Geipel z VU University Medical Centre v Amsterodamu, která se věnovala morálním dilematům spojených se změnou hodnot při používání cizího jazyka, pracovala s posuzováním příběhů čtených v anglickém jazyce. Zde se ukázalo, že morální verdikty nad příběhy, které byly jedincům předloženy v angličtině, byly podstatně mírnější, než nad těmi stejnými příběhy, které byly čtenáři předloženy v jeho rodném jazyce. Mezi texty, které měly jedinci hodnotit, byly příběhy o incestu nebo konzumaci domácích mazlíčků.

Rozdíly v morálních hodnotách při používání cizího jazyka pak pramení z toho, že zatímco u cizích jazyků se řídíme především kognitivním myšlením, zatímco při používání rodného jazyka jsme nakloněni k soudům a hodnocení na základě našich emocí. Podle psychologů totiž máme rodný jazyk spojený s dětstvím a tedy je emocionálně intenzivnější než jazyk, který se naučíme ve formalizovaném prostředí vzdělávacích institucí.

Text: Pavla Janoušková

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama