Pohroma na krku: Střední východ se kvůli globálnímu oteplování stane do konce století neobyvatelný

Vědci předpokládají, že globální oteplování změní klima k nepoznání, tropy a subtropy se mohou stát v létě neobyvatelné.
Co bude s Egyptem?

Americký profesor z Kolumbijské univerzity environmentálních věd James Hansen se snaží lidstvo upozornit na varování s katastrofálními následky – Blízký východ a další subtropické a tropické oblasti postihne úplné sucho.

Planeta se otepluje, klima se mění. Kvůli tomu se země, které již teď bojují s nadměrným horkem, stanou v následujících desetiletých doslova neobyvatelné. „Tropickým oblastem a Blízkému východu hrozí, že se do konce tohoto století stanou v letním období prakticky neobyvatelné. Venkovní teplota totiž dosáhne takové úrovně, při které lidské tělo již není schopno se samo ochlazovat, a to i za dobých povětrnostních podmínek,“ tvrdí americký profesor z Kolumbijské Univerzity environmentálních věd James Hansen. Podle něj je to proto, že nadále ve velké míře využíváme fosilní paliva.

USA a Evropa jsou zodpovědné za více než čtvrtinu emisí

Hansenova předpověď uvádí, že místa, jako je centrální Afrika, jihovýchodní Asie nebo právě Blízký východ, budou účinky ničivého nárůstu teplot zasažena nejvíce. A to i přesto, že tamní státy nesou vzhledem k historii i současnosti daleko menší vinu za emise oxidu uhličitého než země, kterých se tyto extrémní teploty týkat nebudou. „Spojené státy a Evropa jsou zodpovědné za více než čtvrtinu všech uměle vytvořených emisí, Čína pak může za dalších 10 procent,“ uvádí Hansen.

Palmy v libyjské poušti zatím písku vzdorují
Palmy v libyjské poušti zatím písku vzdorují
profimedia.cz

Pokud jde o důsledek využívání fosilních paliv, lze hovořit o extrémním nesouladu mezi místy ovlivněnými jejich účinky a místy odpovědnými za jejich využívání. Právě země, které čelí těm nejhorším důsledkům klimatických změn, mají z éry fosilních paliv ten nejmenší prospěch. Proto nejsou příliš ochotné se ekonomicky podílet na změnách, které je třeba k odvrácení oteplování a ke zlepšení životního prostředí. Pokud však změny nenastanou, teplota brzy vzroste minimálně o 2 °C. Vědci předpokládají, že globální oteplování změní klima k nepoznání.

Teplota a populační exploze

Podle Hansena i malé oteplování činí život stále složitější a snižuje produktivitu v oblastech, kde k nárůstu teplot dochází. Teploty se totiž blíží k hranici lidské tolerance a nesmíme zapomínat, že zemědělské a stavební práce jsou hlavní venkovní aktivity. „Země v mírném podnebném pásu mají téměř optimální průměrnou teplotu na produktivitu práce, zatímco země v teplejších pásech, jako je Indonésie, Indie a Nigérie, jsou již na hraně. Zde se stoupající teplotou klesá produktivita práce,“ tvrdí profesor.

Všechny tři výše uvedené země však trpí populační explozí, lidé zde potřebují kvalitní jídlo, střechu nad hlavou a práci, aby mohli žít alespoň minimálně kvalitní život. Při absenci těchto zdrojů by mohla vzniknout občanská válka, která zpustošila Sýrii. Ta přišla poté, co v roce 2006 zemi postihlo katastrofální sucho a mnoho farmářů muselo opustit svá pole a hledat práci ve městě, uvádí studie americké meteorologické společnosti z roku 2014.

V minulosti vědci provedli šedesát kvantitativních studií pokrývajících všechny regiony světa, na základě kterých zjistili, že s každým zvýšením teploty se zvyšuje pravděpodobnost interpersonálních konfliktů o čtyři procenta a reálných bojů o čtrnáct procent.

Antarktida

Globální oteplování potvrzeno českými vědci. V Antarktidě naměřili rekordní horko!

Přestaňme využívat fosilní paliva

Historického úspěchu bylo dosaženo na Konferenci o klimatu, která se konala v prosinci roku 2015. Zde vůbec poprvé došlo k dohodě o snižování dopadů klimatických změn, která byla přijata téměř všemi státy světa.

K dohodě se poprvé připojila i podnikatelská sféra. Stále vzrůstá počet podniků, které jsou ochotny omezit využívání fosilních paliv. V dohodě také zaznělo, že se země pokusí zastavit odlesňování a naopak budou vysazovat nové stromy, které budou produkovat kyslík a snižovat množství emisí. „Pokud však nebude plošně zavedena daň na uhlí, žádná velká změna se nestane,“ myslí si Hansen.

 (AN)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama