Panenské oběti: mrtvé dívky měly zaručit, že hradby nepadnou

Archeologové v Číně našli lebky dokazující patrně obětování žen.
Pannenská oběť

Archeologové v Číně našli lebky více než 80 mladých žen, které mohly být před více než 4000 lety obětovány.

Lebky archeologové našli v hromadném hrobě v rozvalinách Š-mao v severočínské provincii Šan-si, kde leželo neolitické kamenné město. Těla žen v hrobě nebyla. Archeologové podle tiskové agentury Nová Čína došli k závěru, že lebky byly patrně spojené se stavbou městských hradeb a byly součástí "dávných náboženských aktivit nebo ceremonií" před zahájením stavby.

V oblasti mohly v té době propuknout hromadné nepokoje nebo etnický konflikt a dávní lidé "měli ve zvyku používat nepřátele či zajatce k obětem", dodala Nová Čína.

Nejde o první objev vědců vztahující se k lidským obětem v dávné Číně. Vládci a císaři bývali běžně pohřbíváni se svými sloužícími a konkubínami. Ti byli někdy nejprve zabiti, jindy pohřbeni zaživa.

Arabové ve vesmíru

Zapomenutá historie: Proč Arabové nedobyli Měsíc?

Krutí předkové

Panenské oběti byly rozšířené také v Evropě a v jihoamerických kulturách. Zmiňuje se o nich také Bible nebo řecká Íliada. V ní král Agamemnon obětuje svou panenskou dceru Ifigenii bohům, aby tím zaručil úspěch své výpravy protí Tróje.

Antropologové si nejsou úplně jistí tím, co vlastně tyto rituály měly symbolizovat. Jedním z těch pravděpodobnějších vysvětlení je symbolický sňatek panny s bohem. Ve starověku (a vlastně až do 20. století) bylo nepředstavitelné, aby dívka nevstupovala do manželství jako nedotčená panna. 

A tak představovala oběť panny božstvu symbolický obřad, při němž se dívka stávala členem božského rodu – a z této pozice měla pomáhat své lidské rodině...

ČTK

Smrt je bledě modrá

Vědci vyfotili SMRT. Je bledě modrá a vypadá hezky

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama