Opice s velkými varlaty mají problém najít si partnerky, zjistili vědci. Jak to funguje u lidí?!
Dá se tento vztah uplatnit i u lidí? Nabízí se to, ale...
Vřešťani jsou vůbec nejhlasitějšími tvory, kteří žijí na naší planetě. Když se samci hodně snaží, jsou schopní ze sebe dostat zvuky o síle kolem 140 decibelů – což zhruba odovídá slabšímu výstřelu nebo silnějšímu dělbuchu.
Tato superschopnost má samořejmě několik využití – asi pro vás nebude nijak překvapivé, že tím nejčastějším je rozmnožování. Samci vřešťanů křikem samicím dokazují svou sexuální nadřazenost nad ostatními samci a svou výkonnost „v posteli“.
Biologové z Cambridge zkoumali, jaký je vztah mezi silou vřešťaního řevu a realitou. A zjistili zajímavý paradox: našli mezi velikostí vřešťaních varlat a silou křiku nepřímou úměru. Neboli: čím menší varlata, tím silnější hlas. Vědci to porovnávali tím, že srovnávali objem opičích varlat s velikostí kostí v krku, které jsou zodpovědné za vydávání křiku. Studie, která tento zajímavý fenomén popsala, vyšla v říjnovém čísle odborného časopisu Current Biology.
"Zjistili jsme, že samci s velkými kostmi, kteří jsou schopni silnějších zvuků, mají výrazně menší varlata a žijí v harémech: vždy jeden samec obklopený skupinou samic," popisuje Leslie Knapp, antropolog, který se na práci podílel. "Naopak samci s velkými varlaty jsou schopní vydávat méně výrazné zvuky a žijí v pohlavně smíšených skupinách," dodává vědec.
Podle studie jde o první důkaz o nějakém vztahu mezi hlasem a schopností produkovat spermie. Současně to docela jasně vysvětluje, proč žijí vřešťani v několika druzích společenstev...
Biologové ve studii varovali před antropomorfismem – výsledky této práce by se rozhodně neměly přenášet na lidi, a dokonce ani u jiných druhů opic nebo primátů to zřejmě takhle nefunguje. Vřešťani jsou velmi specifičtí tvorové s osobitým způsobem života. Sexuální selekce u lidí je mnohem komplexnější mechanismus…