Nepodmíněný plat, tedy koláče bez práce – zdá se, že to funguje. Ale ne u nás

Méně stresu a větší chuť k práci – tak reagují první lidé s univerzálním příjmem
Věříte v bitcoin?
Věříte v bitcoin?
Pixabay

 

Dočkáme se nepodmíněného příjmu spíše dříve?

O nepodmíněném příjmu se mluví stále častěji, věděli jste však, že metodu některé státy již začaly testovat? Finské pokusy s nepodmíněným příjmem prokázaly nečekané vedlejší, leč veskrze pozitivní efekty. Ukázaly to předběžné závěry testování metody, od něhož si současná středově-pravicová vláda slibuje vyřešení nezaměstnanosti.

Chuť najednou podnikat

Vypadá to jako utopie – 2000 účastníků finského pokusu dostává po dobu jednoho roku sumu 473 euro (zhruba 12 tisíc korun), aniž by museli prokazovat snahu získat si práci či byli povinni vykazovat jiné doklady pracovní aktivity jako v běžných programech podpory v nezaměstnanosti. Pokus s nepodmíněným příjmem běží teprve od ledna letošního roku, již nyní ale předběžné výsledky ukazují, že jeho účastníci vykazují menší stres a mají lepší motivaci k hledání stabilního zaměstnání, shrnuje závěry Economist.

dolary aneb money make money
dolary aneb money make money
http://pixabay.com

Jedním z těch, kteří jsou členy programu, je i Juha Jarvinen, mladý nezaměstnaný otec bydlící ve vesničce nedaleko města Jurva na západě Finska. Ve starším programu podpory, kde musel prokazovat aktivitu v hledání stálé práce, získal pouze nabídky na krátkodobé brigádní poměry – jak totiž sám říká, přijmout podobný úvazek by se mu jednoduše nevyplatilo. Brigáda by jej za menší jednorázový či částečný připravila o podporu v nezaměstnanosti a v součtu by měl menší příjem než od státu.

Ilustrační fotografie - peníze
Ilustrační fotografie - peníze

Díky pohodlnějšímu nepodmíněnému příjmu však momentálně připravuje vlastní podnikání – pokus mu dodal jak částečně prostředky, tak i čas vyřídit si podnikání, který by jinak při shánění špatně placených brigád neměl. Krok podpory podnikání program také snížil míru stresu, které nezaměstnaní čelí. Ani ve Finsku však pokus není bez kritiků – největší finská odborová organizace s víc jak milionem členů oznámila, že zavedení nepodmíněné příjmu v plném rozsahu považuje za extrémně drahé, to celé s tím, že program by zvýšil vládní deficit o 5 %.

Přesto není Finsko jediné, kdo o nepodmíněném příjmu uvažuje alespoň v rámci pokusů. Vedle Holandska podobný projekt letos v březnu oznámila i největší kanadská provincie Ontario. Podle premiérky provincie Kathleen Wynne je nepodmíněný příjem nezbytný pro čelení "novým výzvám" moderní ekonomiky. I pokud však budou testovací programy úspěšné – a snížení stresu nebo podpora kreativity participantů není zase tak překvapivým výstupem –, nic nezaručuje, že se reálného nasazení nepodmíněného příjmu dočká ještě dnešní pracující generace.

peníze
peníze
archit FTV Prima

Příliš brzy, nebo příliš pozdě?

Idea nepodmíněného příjmu v její nynější podobě přitom začala éterem létat sotva před pěti lety, tehdy ještě v původní zkratce BIG – Basic Income Guarantee čili garantovaný základní příjem. Podíváme-li se na tehdejší nápady, BIG nebyl rozhodně zamýšlen pro dnešní svět. Měl to být nástroj přerozdělení hypotetických masivních zisků majitelů továren na roboty (tedy soukromého sektoru) poté, co většinu našich zaměstnání uzmou právě zdokonalující se plecháči. Pokud na něco podobného dojde, mělo by se tak stát nejdříve v roce 2040. Projekce nadšenců mluví například o tom, že by se v éře bezuzdné automatizace mohlo HDP každých pár týdnů zvětšovat násobně – pokud někdy na takto šílené tempo skutečně dojde, bude nepodmíněný příjem tím méně bláznivým soukolím budoucí ekonomiky.

 

Jak by to bylo u nás?

Naproti tomu skutečnost, že je nepodmíněný příjem testován již dnes – prozatím čistě akademicky, mnozí v tom však vidí potenciál pro relativně brzkou aplikaci – stále více vyvolává hlas kritiků. Je zde třeba možnost, že v praxi by masivní zavádění nepodmíněného příjmu snížilo hodnotu peněz, takže na konci by nepodmíněný příjem ztratil smysl. Mnohým nápad zní zase příliš levicově, což u ekonomů nikdy není dobré znamení. A jiní podotýkají, že na něco podobného prostě není dostatek financí. Tedy alespoň bez extrémního zdanění jednotlivců a/nebo společností – které je ovšem zase v globalizovaném světě poněkud neefektivní.

Pokud by například každý obyvatel České republiky měl měsíčně dostat garantováno 12 tisíc korun, vyšlo by to stát na 1440 miliard. Tedy více, než kolik činí celoroční státní rozpočet zahrnující i zdravotnictví, obranu nebo školství. Na druhou stranu, některé z idejí na nepodmíněný příjem počítají s tím, že zavedení by šlo ruku v ruce s osekáním státní podpory zdravotnictví, důchodu, školství nebo nezaměstnanosti – tedy, že jeden nepodmíněný příjem by byl "demokratičtějším" přerozdělením financí plynoucích občanům již dnes. V případě, že by tak hypotetický český rozpočet byl prost důchodového i sociálního systému, mohl by být poloviční, a jistá šance na nepodmíněný příjem by zde již byla.

Je bitcoin řešení?

Faktem rovněž je, že při dostatečném odstupu můžeme jit dnes vidět v běhu řadu transformativních ekonomických mechanismů kráčejících v podobném trendu jako nepodmíněný příjem. Je to rovněž jenom pět let nazpět, co se objevila kryptoměna bitcoin, a vzdor jisté skepsi vrcholící kolem roku 2015 dnes bitcoin strmě roste kupředu a inspiruje davy následovníků. Mnozí jeho nynější růst označují za bublinu, která časem splaskne – a ekonomické trendy zaručují, že dříve či později tak tomu jistě bude. Ale zdá se, že kryptoměny tu s námi již zůstanou napořád, ačkoliv budou mít své lepší a horší roky.

Futurismem se zaobírající instituce Singularity University dokonce odhaduje, že vzdor obavám z technologické nezaměstnanosti se vlivem nových trendů výrazně sníží finanční náročnost života – automatizované farmy, stavařina a doprava prý násobně sníží cenu základních životních komodit.

Věříte v bitcoin?
Věříte v bitcoin?
Pixabay

Důkazem má být to, že stejný proces se již stal s informacemi. Internet přinesl de facto zánik drahých encyklopedií i půjčoven filmů – kdo chce, najde na něm obojí (a mnoho dalšího) v dobré kvalitě zadarmo či za velmi nízkou cenu. Informace jsou sice něco jiného než jablko – to první lze kopírovat stiskem klávesy, to druhé jaksi nikoliv –, ale i produkce informací (natočení filmu, naprogramování hry, napsání článku...) stojí čas, zdroje a peníze. Přesto se co do ceny a hojnosti informací nacházíme v tom, co by před pár desítkami ne-li stovkami let učenci již nazvali utopií. Další komodity mohou následovat stejný trend.

Odhadovat, zdali nás něco podobného čeká dílem automatizace a nepodmíněného příjmu, je zatím předčasné. Odpovědi na to, je-li nepodmíněný příjem realistickým řešením technologické nezaměstnanosti, se ale v nějaké formě možná dočkáme dříve než po roce 2040.

Text: Ladislav Loukota 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama