Nejděsivější mučicí nástroje – co v dějinách působilo největší utrpení?

I novodobá historie pamatuje spoustu mučicích technik, často prezentovaných jako výslechové metody. Znáte však nástroje jako bronzový býk či Jidášova kolébka? V minulosti působily těžko představitelné utrpení…
Bronzový býk působil strašlivě.
Bronzový býk působil strašlivě.
Wikipedia commons

Tenhle článek není pro slabé povahy. Zaměříme se totiž na pětici mučicích technik, které bývají považované za nejstrašnější v historii. Byly obvykle vyhrazené pro ty nejtěžší zločince nebo vojáky z poražené armády, což mělo sloužit jako odstrašující příklad pro všechny, kdo by je chtěli napodobit. U některých je až nepochopitelné, že to nezabralo, neboť takto hrozivou smrt si dnes většina z nás nedovede představit. Pojďme se podívat na děsivou část historie a společně se podivme, čeho všeho byli lidé v minulosti schopni.

Bronzový býk

Sicilský nebo také bronzový býk představuje obrovské utrpení už od dob antického Řecka. Jak název napovídá, jedná se o sochu býka v životní velikosti, kompletně vyrobenou z bronzu. Na jedné straně se nacházela dvířka, kterými byl do býka umístěn odsouzený. Pod sochou se následně rozdělal oheň a zahřívající se kov postupně usmažil nebožáka k smrti. Velmi pomalá a bolestivá smrt. A aby té brutality nebylo málo, v tlamě sochy se nacházel aparát, který měnil odsouzencovy smrtelné výkřiky na zvuk připomínající skutečného býka.

K vzniku tohoto děsivého nástroje se váže podivná, až tragikomická příhoda. Jeho stvořitelem byl aténský vynálezce Perillos, který chtěl býkem naplnit poptávku Falarida, jednoho ze sicilských vladařů v 6. století př. n. l. Ten se údajně v mučení skutečně vyžíval a chtěl do svého repertoáru zařadit i nástroj, který by učinil z popravy umělecké dílo. Perillův nápad se k tomuto účelu zdál ideální, ovšem Falaris Perillovi nevěřil. Rozhodl se proto vyzkoušet vynález přímo s jeho strůjcem uvnitř. Fungovalo to. Polomrtvého Perilla sice Falaris z býka vytáhl, vzápětí ho však stejně nechal popravit. A aby se osud obou mužů zpečetil definitivně, sám Falaris nakonec v býkovi zahynul, když ho svrhl jeho nástupce Telemachus. Inu, čím kdo zachází…

Skafismus

Starověcí Peršané taky dokázali přispět k tomuto tématu svým dílem. Jejich metoda se nazývala skafismus, jinak také lodě. První část jejich oblíbené mučicí techniky ještě nezní tak hrozně – oběť byla krmena mlékem a medem. Dělo se tak ovšem v tak obrovském množství, až došlo k těžko zastavitelnému průjmu. Následně byla umístěna do lodě a přikryta další lodí tak, že ven trčela jen hlava. Výpary z výkalů přilákaly hmyz, který následně hodoval na nebožákově těle. Pokud nebyla oběť snědena hmyzem zaživa během této jednosměrné cesty po řece, infekce a topení se ve vlastních výkalech se postaraly o zbytek. Vpravdě odporný způsob smrti.

Jidášova kolébka

Vzhledem k velmi jasně negativnímu historickému vnímání postavy Jidáše Iškariotského je zjevné, že cokoli nese jeho jméno, bude určeno k těm nejhorším aktivitám. Mučicí nástroj s názvem Jidášova kolébka (někdy též Jidášova stolice) není výjimkou. Vypadá jako malá pyramida, na jejíž vrchol je spoutaná oběť posazena. A teď nastává ta drsná část – odsouzenec byl postupně tlačen níž a níž, skrze konečník tak byl postupně jak roztahován, tak napichován zaživa. Asi není potřeba dodávat, že taková bolest byla nepředstavitelná. A aby byla oběť vedle fyzické bolesti i ponížena, byla při tomto mučení pochopitelně nahá. V případě žen se Jidášova stolice používala především vaginálně. Děsivých způsobů, kterými středověcí mučitelé dokázali zabít člověka, bylo opravdu nepřeberně…

Bílé peklo

Mučení bílou barvou na první pohled nezní nijak strašlivě. Oběť je umístěna v bílé místnosti, kde není nic jiného než bílá barva. Nosí bílé oblečení stejně jako strážci, kteří jí nosí jídlo. Což je samozřejmě bílá rýže. Vše je navíc odhlučněno, takže oběť nic nemůže ani slyšet. Po několika týdnech si začne senzorická deprivace vybírat svou daň. Naše tělo prostě není stavěné na takový nedostatek vizuálních i auditivních podnětů, takže halucinace a deprese jsou jen začátek. Časem totiž nastává kompletní depersonalizace, oběť si tedy přestává být vědoma své vlastní existence. Na rozdíl od ostatních zmíněných metod zde nedochází k působení fyzické bolesti, ovšem není jednoduché říci, že tato psychická muka jsou méně krutá. Bílé mučení bylo v nedávné historii používáno na politických vězních v Íránu.

Německá židle

Vynález známý jako německá židle je obzvlášť děsivý především kvůli faktu, který se dozvíte až na konci odstavce. Ale postupně: jedná se o stůl, v některých případech také židli, na materiálu zas tolik nezáleží. Oběť je k tomuto stolu pevně přivázána, především jsou spoutány nohy a ruce, jež jsou nad úrovní hlavy. Zákeřný mechanismus spočívá v postupném zvedání střední části stolu, v důsledku čehož je oběť postupně prohýbána. Celý proces je (stejně jako u ostatních forem mučení) velmi zdlouhavý, takže prolamování páteře přichází skutečně pomalu. Obvykle však vede k trvalým poškozením nervů i celé páteře. Nejstrašlivější na této technice je však to, že je používána i dnes; údajně totiž německou židli během mučení využívá Islámský stát a dokonce i Asadův režim v Sýrii…

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama