Meteorický roj Kvadrantidy dnes v noci rozzáří oblohu! Jak je nejlépe pozorovat?!
Nádherný meteorický roj dnes rozsvítí oblohu!
Astronomický rok 2016 nás, jako obvykle, přivítá jedním z nejmohutnějších současných meteorických rojů. Řeč je samozřejmě o meteorickém roji Kvadrantidy.
Letošní relativně velice příznivé maximum připadá na noc z neděle na pondělí ze 3. na 4. ledna ráno. K prvnímu zaznamenanému pozorování Kvadrantid došlo 2. ledna roku 1825. Antonio Brucalassi (Itálie) tehdy postřehl, že na obloze září neobvykle mnoho jasných těles známých jako padající hvězdy.
Poté byl roj sledován pozorovateli ze Švýcarska v letech 1835 a 1838. Domněnku, že se jedná o pravidelnou aktivitu, vyslovili nezávisle na sobě astronomové A. Quetelet (Brussel) a E. C. Herrick (Connecticut) v roce 1839. Roj byl následně zařazen mezi pravidelné meteorické roje a dostal název Kvadrantidy podle dnes již zaniklého souhvězdí Kvadrantu, které se nacházelo na pomezí Pastýře a Draka.
Další detaily o tomto roji byly doplňovány postupně v následujících letech. První, velmi užitečné pozorování, se událo v roce 1863 a díky němu Stillman Masterman (USA) určil polohu radiantu roje. Následující rok (1864) byl pro výzkum tohoto proudu meteoroidů také důležitý. A. S. Herschel z Anglie zaznamenal při pozorování roje jeho neobvykle vysokou aktivitu, kolem 60 meteorů za hodinu a to navíc v době, kdy radiant byl ve výšce pouhých 19° nad obzorem. Ačkoliv se takto zvýšená aktivita nestala každoroční událostí, pomohla bezesporu zvýšit zájem o časně lednový úkaz v následujících letech.
Pozorování roje prováděná více méně pravidelně počínaje rokem 1864 ukázala, že jeho aktivita zasahuje každoročně do období přelomu roku a to přibližně od 28. prosince do 7. ledna. Velmi ostré maximum pak připadá na noci z 3. na 4. ledna. S použitím záznamů publikovaných britskou astronomickou asociací (BAA), britskou meteorářskou společnosti (BMS) a Americkou meteorářskou společností (AMS) bylo zjištěno, že jen jeden den před a po maximu jsou hodinové frekvence vyšší než 10 meteorů za hodinu. Pozorovatelé si také všimli skutečnosti, že vzestup a pokles činnosti roje před a po maximu se zdá být pozvolný, což potvrzuje podezření, že roj Kvadrantid je složený jak z difúzních (starších), tak také z kompaktních (nových) vláken.
Velký vliv na jeho strukturu má pak také Jupiter, který proud významně odklání a rozptyluje jeho jednotlivé proudy, čímž se znatelně posouvá dokonce i pozice radiantu. Přes výše uvedené úspěchy byl výzkum Kvadrantid dlouhodobě negativně ovlivněn tím, že chyběla data získaná jeho skutečně důsledným a pravidelným vizuálním pozorováním. Hlavní problémem je dán skutečností, že pro jižní pozorovatele je radiant roje příliš na severu a na severní polokouli je zase většinou v době činnosti roje špatné oblačné počasí. Dalším nepříznivým faktorem bylo i velmi ostré maximum, trvající jen několik málo hodin, které často způsobilo, že i nejpilnějším pozorovatelům, činnost roje prostě unikla. Posledním negativním faktorem je vysoký podíl slabých meteorů typický pro tento roj, které vyžadují výjimečné pozorovací podmínky. Právě to se pravděpodobně odráží ve zdánlivě velmi rozsáhlém kolísání pozorovaných hodinových frekvencí. Především odhady z období let 1965-1971 se totiž pozorované frekvence od různých pozorovatelů značně lišily.
Roj je pověstný svým velmi ostrým maximem, které obvykle trvá pouze několik málo hodin. V letošním roce je vrchol aktivity očekáván 4. ledna 2016 kolem 8:00 UT (9:00 SEČ; λSlunce= 283.16°), tedy pro střední Evropu již v dopoledních hodinách. I přesto 4. ledna před svítáním, tedy na začátku ostrého maxima, kdy bude pozorování částečně rušit Měsíc blízko poslední čtvrti (stáří 24 dnů), bude tento nedostatek alespoň částečně kompenzován příznivou výškou radiantu roje, promítajícího se vysoko nad obzorem.