Menší riziko mozkové mrtvice? Přestěhujte se do lepší čtvrti!

Dlouhodobý výzkum potvrdil, že určité prostředí zvyšuje potenciální riziko mozkové mrtvice.
mozek - náš nejsložitější orgán
mozek - náš nejsložitější orgán
CC BY-SA 3.0
Reklama

Životospráva, genetické predispozice, stres... To vše má vliv na výši rizika mozkové mrtvice. Vědci z University of Alabama  nedávno objevili další faktor, který toto riziko zásadně ovlivňuje. A není jím nic jiného, než naše okolní prostředí a s tím související socioekonomický status!

Deset, dvacet, mrtvice!

Mrtvice, také známá jako cévní mozková příhoda, je náhlé se rozvíjející postižení mozku vznikající v důsledku poruchy prokrvení mozkové tkáně. Často vede k ochrnutí, poruchám řeči i sluchu nebo jednostranné slepotě. Faktory, které riziko mrtvice ovlivňují, jsou všeobecné známé, přesto se mrtvice nedá předpovídat. Nárůst výskytu mrtvice se celosvětově zvyšuje o 1–1,5%. Příčinnou je nejen zvyšování průměrného věku dožití, ale také je na vině řada civilizačních chorob a především nezdravý způsob života.

Cholesterol, cukrovka, obezita – nemoci, které vedou k mrtvici

Nedávno byla v americkém online magazínu Neurology publikována studie, která se zabývala otázkou potenciálního rizika mozkové mrtvice a jak jej ovlivňují rasové a geografické faktory. Mrtvice je totiž úzce spojena s vysokým cholesterolem, cukrovkou, obezitou, vysokým krevním tlakem a kouřením – tedy s onemocněními, která mají vysoký podíl na úmrtnosti Američanů. „Na mrtvici ročně umírá významně větší podíl Afroameričanů než bělochů,“ řekla profesorka Virginie Howardová, vedoucí autorka celé studie, a dodala: „V důsledku mrtvice umírá více lidí žijících v jihozápadním pásu země, který je také známý jako tzv. mrtvicový pás. Právě v tomto pásu umírá v důsledku cévní mozkové příhody daleko více lidí než ve zbytku Spojených států.

Břicho: druhý mozek?

Břicho je druhý mozek, tvrdí neurologové. Jak moc myslí?

Bez prevence se nikam nepohneme

Studie prokázala, že lidé, kteří žijí v chudších čtvrtích, mají daleko větší riziko mrtvice než jedinci, kteří mají vyšší sociekonomický status a žijí v „lepším sousedství“. Pozorování platilo i v případě, kdy se odstranily proměnné jako pohlaví, věk, rasa nebo region. Po odstranění dalších rizikových faktorů ale tato korelace zmizela. Podle autorů studie tak jedince ovlivňuje nejvíce sociokulturní faktor, a to prostředí samotné (horší životospráva, těžší manuální práce a podobně). „Je ale těžké oddělit vliv lidí, kteří ve vašem okolí žijí, a vliv prostředí samotného. Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost strategiím a prevenci rizikových faktorů v rizikových oblastech,“ uzavřela Howardová.

Do studie bylo zapojeno 24 875 lidí s průměrným věkem 65 let, kteří nikdy neměli mrtvici. Studie zahrnovala 1833 městských a venkovských okresů. Účastnící byli rozděleni do čtyř skupin od nejnižší úrovně znevýhodnění až po nejvyšší. Studie samotná pak trvala 7,5 roku.

Text: Pavla Janoušková

Reklama
Reklama