Když se usmíváte, jste šťastnější, tvrdili vědci 30 let. Nový výzkum to staví na hlavu

Usmívejte se, radili psychologové. Protože, když se usmíváte, sami si tím zlepšujete náladu. Tento fakt potvrdil výzkum už roku 1988. Nyní ale velký experiment prokázal, že když se budete usmívat, budete všem připadat jako optimistický trouba, sami si náladu nezlepšíte ani o trošičku.
vědci si to možná nemyslí, ale s úsměvem se žije lépe
vědci si to možná nemyslí, ale s úsměvem se žije lépe
http://pixabay.com

Hypotéza, která se okamžitě rozšířila po celém světě, se objevila roku 1988, když vědci studovali, jak běžní lidé reagují na kreslené vtipy. Celý experiment tehdy probíhal poněkud bizarně, proto není od věci ho celý popsat.

Tužka v puse simulovala úsměv

Testované osoby měly při hodnocené vtipů nevědomky napodobovat úsměv – vědci toho docílili tak, že osoby musely držet v puse tužku. Buď mezi zuby, což je mimicky velmi podobné smíchu, anebo ve rtech, což naopak naznačuje strnulý výraz. Lidé, kteří drželi tužku mezi zuby, hodnotili vtipy jako vtipnější.

Ano, takhle málo stačí k tomu, aby vzniklo a po celé planetě se rozšířilo tvrzení, že kdo se směje, zlepšuje si náladu. Nový experiment, který pracoval s 1894 testovanými osobami, tedy stokrát větším vzorkem než experiment původní, ale nic z předchozích závěrů nepotvrdil.

Podvod nebo změněná metodika?

Autor úvodního experimentu Fritz Stark se tomu brání s argumentem, že nová práce příliš změnila jeho původní metodiku a nic o jeho pokusu tedy vlastně nevypovídá. Současně ale přiznal, že vliv úsměvu na hodnocení byl velmi malý až zanedbatelný.

Starkova hypotéza se stala tak populární proto, že naznačovala, že ocas může vrtět psem, jak praví lidové rčení: Nejenže vaše nálada ovlivňuje vaše tělo, ale také vy sami ho můžete donutit, aby náladu změnilo. Navíc něco podobného předpověděl Charles Darwin už roku 1872 v práci „Vyjadřování emocí u lidí a zvířat.“ Stark si na své původní studii postavil kariéru – roku 2010 například zveřejnil studii, v níž popsal, že lidí vylepšení botoxem (omlazuje výraz tváře, ale snižuje pohyb mimických svalů) mají menší sílu emocí. Byl si svými závěry tak jistý, že vyzval ostatní vědce, aby jeho pokus replikovali.

Mnoho vědců to udělalo, ale původní experiment vždy nějak upravili. Jenže když se teď vědci pokusili replikovat ten zcela původní pokus, v 17 laboratořích po celém světě, tedy s řádově větším počtem testovaných osob, ukázalo se, že se nic neukazuje. Výsledky původního experimentu se zkrátka nepodařilo napodobit.

Velký vědecký průšvih

Tento případ je zajímavý sám o sobě, ale současně perfektně zapadá do současné velké vědecké kauzy. V posledních dvou letech se totiž ukazuje, že se nedaří opakovat se stejnými výsledky obrovské množství psychologických pokusů. Procento případů, kdy se nedaří zopakovat výsledky předchozích pokusů, je nesmírně vysoké, poslední expertní odhady hovoří až o 68 procentech všech případů!

Na celou experimentální psychologii to vrhá velmi nepříjemné světlo a celý obor se ocitá v krizi, jakou ve svých krátkých dějinách zatím nezažil. Co to celé dokazuje? Je lidská psychika mnohem složitější a proměnlivější, než si vědci mysleli, a nedá se tak snadno popsat několika primitivními grafy? Anebo jsou jen nástroje, které si psychologové vyvinuli, příliš nespolehlivé a snadno manipulovatelné? To zatím nevíme, ale celý obor by měl co nejdříve přijít s vysvětlením, jinak může přijít o svůj kredit.

Text: MK

Justin Bieber s fanynkami

Podle oblíbené hudby poznáte charakter člověka, tvrdí nová psychologická studie

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama