Každý dvoustý muž je potomkem Čingischána. Přibližně

Počet obyvatel naší planety se mění každou vteřinou. A roste počet potomků extrémně plodného sjednotitele Mongolů - Čingischána.
Čingischánův památník ve vnitřní Číně
Čingischánův památník ve vnitřní Číně
Wikipedia commons

Podle serveru Worldmeters tvořilo ve středu 28. 6. 2017 v osm hodin ráno světovou populaci 7 514 606 968 lidí. A během každé vteřiny přibývali další.

Plodný otec Mongolů

Čingischán je slovo, jež lze volně přeložit jako velký vládce), se narodil jako Temüdžin, jak znělo jeho rodné jméno. Stal se sjednotitelem mongolských kmenů, prvním Velkým chánem Mongolů a zároveň jedním z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě. Z rodného Mongolska doputovala jeho vojska až na Ukrajinu na západě, dosáhli stovky kilometrů za jezero Bajkal na severu, ovládli část Číny na jihu  a jihovýchodě. K ovládnutí velké části severní a střední Evropy mu podle některých historik zabránilo extrémně deštivé počasí, které není dobré ani pro skvěle vycvičenou mongolskou jízdu. Čingischán rozhodně sexuálně nestrádal a na svém dobyvačném tažení si bral, co se mu zamanulo, včetně žen. Zemřel v roce 1227, ale jeho geny se po mužské linii v chromozomu Y šíří a dál putují světem.

Y je chlap

Zdravý člověk má celkem 22 párů chromozomů. Polovinu dodala matka a druhou polovinu otec. Další dva chromozomy určují pohlaví jedince. Pokud jsou oba chromozomy X, jedná se o holčičku (ženu), pokud XY, jde o chlapce (muže). Takže je jasné, že chromozom Y se v populaci šíří jenom po otcovské linii. Případ genetického dědictví Čingischána je skutečně podivuhodný. Jak zjistil Chris Tyler-Smith, evoluční genetik z  Wellcome Trust Sanger Institute v Hinxtonu ve Velké Británii, tak 8% mužů z 16 populací v Asii (a 0,5% mužů po celém světě) má ve své DNA zabudovány části Čingischánova genomu. To, že se rodí synové, je běžné, ale málokterému otci se povede tak silně vtisknout svůj gen do světové populace. Znamená to mimo jiné, že musel plodit spousty (tvrdí se, že stovky) synů, které posílaly jeho poselství dál.

Z logiky věci je nejsilnější zastoupení v samotném Mongolsku, kde se vyskytuje u 35 % mužské populace, a „Čingischánův gen“ víceméně kopíruje hranice jeho tehdejší říše. Podle studie uveřejněné v prestižním časopise Nature, byl hlavní směr šíření jeho genů podél Hedvábné stezky. V původní studii The Genetic Legacy of the Mongols publikované v The American Journal of Human Genetics autoři jasně říkají: „Identifikovali jsme chromozomální linii Y s několika neobvyklými vlastnostmi vyskytující se skrze rozsáhlý asijský region táhnoucí se od Pacifiku ke Kaspickému moři a vyskytující se ve vysoké frekvenci.

 

Jak bylo naznačeno v úvodu, tak počty lidské populace se mění každým okamžikem, takže není možné stanovit přesné číslo mužů, kteří v sobě nesou Čingischánovo poselství, ale hrubý odhad z roku 2003, že jde o zhruba o dvoustého chlapa. Aby ne, když nejsilnější lidská populace je v Asii, jež byla z části jeho impériem. V současné době vědci sledují možnost, zdali nositelé tohoto typu genomu nemohou být nějakým způsobem zvýhodněni v přirozené selekci. Takže máte-li nějakého asijského známého, není vyloučeno, že jeho rodokmen sahá až k samotnému sjednotiteli Mongolů. A raději v současné poněkud rozjitřené společnosti nepřipomínejte, že přízvisko „chan“ bylo (zejména v jižní Asii) vyhrazeno muslimům.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama