Jsme jedna velká rodina? Všichni Evropané mají společné předky

Nová americká studie dokazuje, že všichni Evropané mají nápadně podobnou DNA.
Jedna velká rodina

Angličan, Švéd, Němec či Čech, všichni Evropané jsou poměrně blízcí příbuzní. Stačí se vrátit zpět o tisícovku let a zjistíme, že takřka každý Evropan sdílí řadu předků, tvrdí studie amerických vědců zveřejněná v odborném magazínu PLoS Biology.

Vědci Peter Ralph a Graham Coop z Kalifornské univerzity porovnali dědičnou výbavu více než 2000 lidí ze 40 evropských zemí. Výsledek jejich analýzy potvrdil matematicko-statistické studie, které stejné závěry přinesly před deseti lety, uvedli podle agentury DPA odborníci.

Většina lidí zná historii rodiny nanejvýše několik generací zpět, už ale nemají ponětí o příbuzenských vztazích s dalšími lidmi. Každá nová generace přitom získává oproti té předchozí dvojnásobný počet předků, když každý člověk má dva rodiče, čtyři prarodiče, osm praprarodičů a tak dále.

Klíče v DNA

Ralph a Coop proto hledali v genetické výbavě 2257 lidí identické části DNA podle teze, že osoby, které takovéto části sdílejí, mají společné předky. Čím kratší takové sekvence DNA jsou, tím hlouběji v minulosti jejich předek žil, neboť v každé generaci se genetická výbava opětovně kombinuje a míchá.

Co se dá zjistit z jednoho nedopalku: DNA prozradí i tvář člověka

Během tisíců let se ale řada genetických důkazů o společném původů ztrácí, protože lidé předávají vždy jen část DNA. Z toho vědci usuzují, že Evropané mají mnohem více společných předků, než analýzy ukazují.

Podle očekávání pojí lidi nejužší příbuzenské vztahy s těmi, kteří žijí v jejich blízkosti. Brit si je tak příbuzensky nejbližší opět s dalším Britem než s Němcem. Brita ale pojí s Němcem užší příbuzenský vztah než kupříkladu s Řekem.

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama