Japonci koupili plzeň. Jak se vaří pivo po japonsku?

Jediné, co zaručeně zůstane stejné, bude voda. Jak chmel, tak slad, je možné přivézt. Pokud budou ekonomické ukazatele důležitější než kvalita, tak nakoupit jinde a levněji se prostě vyplatí. Podobný trend nebývá nových majitelů až tak nezvyklý.
Historický vagon Plzeňského měšťanského  pivovaru
Historický vagon Plzeňského měšťanského pivovaru
Wikipedia commons
Reklama

Pivo, respektive pivo plzeňského typu, je s českou kotlinou spojeno stejně silně, jako wiener schnitzel s Vídní, tequilla s Mexikem nebo zmrzlina s Itálií. Aktuálně se časy mění a proslulý pivovar v Plzni se stává, alespoň majetkově, japonským. Jaké mají Japonci s pivem historické zkušenosti?

Česká plzeň? Ale kdeže

Japonský pivovar Asahi Group Holdings se dohodl na koupi Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek se společnosti SABMiller. Cena? Bratru 7,3 miliardy eur (197,3 miliardy korun). Není divu, ostatně pivo Asahi se už nějaký čas vaří v pražském Bráníku. Nemá smysl lkát nad ztrátou „českého zlata“, neboť Plzeňský Prazdroj už dávno není českou komoditou. Od roku 1999 držela 100 % akcií tehdejší plzeňské firmy Prazdroj jihoafrická společnost South African Breweries. Ta se v roce 2002 sloučila s firmou Miller Breweries z USA, čímž byl vytvořen jihoafricko-americký koncern SABMiller, který má centrálu v Londýně.

Za pivem hledej Holanďany

Jakkoli to může vypadat, že Japonsko nemá s pivem nic společného, není to pravda. Budeme-li se probíjet (nebo propíjet) japonskou pivní historií, dostaneme se do období Edo/Tokugawa/, což je období japonských dějin mezi lety 1603 až 1867. V té době mělo Japonsko čilý obchodní styk s Evropou a podnikaví Holanďané si pro (nejen) své námořníky otevřeli v Japonsku první hospody. Ovšem je rozdíl pivo dovážet a pivo vyrábět. Hendrik Doeff (2. prosinec 1764 – 19. říjen 1837), holandský komisař v Dejimě, viděl, že dodávky piva utrpěly napoleonskými válkami probíhajícími na jeho mateřském kontinentu, a tak rozjel japonskou výrobu k zajištění svého oblíbeného moku. Komerční výroba piva začala v Japonsku později, svůj podíl na tom má mimo i William Copeland, který v roce 1870 otevřel pivovar v jokohamském Jarním údolí. Prvním Japoncem, který se měl pokoušet o domácí výrobu piva, měl být Koumin Kawamoto, čerpající základní informace z holandských receptů.

Japonci a pivo

Byť rýžová pálenka i rýžové víno má v zemi vycházejícího slunce mnohem delší kulturní tradici, pivo dobylo chuťové pohárky Asiatů a v Japonsku atakuje příčku nejpopulárnějšího alkoholického nápoje. „V roce 2006 jeho spotřeba zabírala téměř dvě třetiny z celkových 9 miliard litrů všech zkonzumovaných alkoholických nápojů. V r. 1959 bylo minimální množství piva nutného pro získání licence zvýšeno z 1 800 000 l na 2 000 000 l. Poptávka po pivu se rapidně zvýšila v důsledku progresivního ekonomického růstu mezi lety 1955 a 1965. Protože v Japonsku není legální vyrábět nápoje obsahující více než 1% alkoholu bez udělené licence, homebrewing není rozšířený. V současné době je v Japonsku přibližně 100 malých pivovarů,“ píše Petra Krchňáková na serveru pivovary.info.

Klíčová surovina pro výrobu piva, chmel, byl jako divoce rostoucí objeven na ostrově Hokkaido, dnes mají Japonci vlastní chmelnice. V polovině 19. století se na zkušenou do Německa vydal Seibei Nakagawa, který po návratu začal v roce 1875 provozovat pivovar Pioneers, jehož vlajkovou lodí se stalo pivo Sapporo Cold Beer. To následně proniklo i do současných pivních encyklopedií.

Co prodej pivovaru Japoncům znamená? Pro obyčejného konzumenta pro nejbližší měsíce nic, protože technologie nejdou změnit ze dne na den a zásoby surovin se musí spotřebovat. Možná je to jen taková malá ťafka české pivní hrdosti.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama