Hrajete počítačové hry? Tak tenhle článek ukažte šéfovi. Nebo nasdílejte

Psychologové by asi nesouhlasili, ale fakta mluví jasně
Budoucí skvělí zaměstnanci?
Budoucí skvělí zaměstnanci?

U dětí, které si na počítači hrají přibližně dvě hodiny týdně, je jasně viditelný trend, že jim to prospívá. Hraním si totiž podle psychologů z University of Glasgow, kteří tento fenomén zkoumali, vytvářejí důležité schopnosti a návyky, které z nich dělají ideální zaměstnance 21. století. Právě po lidech s takovými vlastnostmi současný systém nejvíce prahne.

Podle hlavního autora studie, Matta Barra, moderní počítačové hry, jako je třeba série o archeoložce Laře Croft nebo Minecraft, umí povzbuzovat kritické myšlení a současně učí mladé lidi, jak řešit problémy – i to, jak neztrácet čas hledáním slepých cest. Jde zkrátka o nástroj, který, když se správně používá, může mladému rozvíjejícímu se mozku značně pomoci.

Tato studie byla poměrně malá, vznikla na vzorku pouhých 36 studentů, ale zase jejich chování studovala dlouhodobě a značně detailně. Autoři přesto přiznávají, že aby byly její výsledky lépe přijatelné, měli by ji otestovat na značně větším počtu osob. Tuto skupinu vědci rozdělili do dvou podskupin; jedna měla hrát dvě hodiny týdně osm různých her, druhá nesměla hrát vůbec.

Po osmi týdnech vědci testovali, jak se zlepšily/zhoršily schopnosti studentů v řešení problémů; ověřovali to na testech, které mají k dispozici velké korporace k přijímání nových zaměstnanců. Výsledek by jednoznačný – ti studenti, kteří hráli, měli výrazně lepší schopnosti, než ti, kteří museli od her abstinovat.

Tato studie nijak neřešila to, kolik času stráveného nad hrami už je příliš mnoho; autoři schválně zvolili poměrně malý časový úsek, kdy lidé měli hrát. Řada jiných studií právě před nadměrným hraním intenzivně varuje; je mnohokrát ověřené, že víc než tři hodiny denně strávené před monitorem mají celou řadu destruktivních účinků – od tloustnutí, přes horší výkon a koncentraci, až po vznik různých psychických problémů a narušení procesů zisku a změny v mozku dospívajícího člověka.

Text: MK
 


 


 


 


 


 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama