Gen, díky němuž zvládáme omrzliny, nám dal revma

To máme za to, že jsme odešli z Afriky
Puchýře z omrzlin
Puchýře z omrzlin
Winky from Oxford

 

Při pohledu na to, jak rychle se člověk stal globálním druhem, by bylo snadné zapomenout na jeho africké kořeny. Před odchodem z „černého“ kontinentu se však zdejším podmínkám těla našich předků notně přizpůsobila - a to sebou v případě migrace do chladnějších končin neslo horší adaptaci na chlad. Evoluce tomu sice "zařídila", že se naši předci novým podmínkám přizpůsobili - cenu za to však paradoxně platíme dodnes.

Migrace prcků

Výzkum doktorů ze Stanfordské a Harvardské univerzity došel genovou statistikou k tomu, že nadpoloviční část lidí migrujících z Afriky do tehdejší Evropy byla nižšího vzrůstu a disponovala tak kratšími kostmi. Přirozený výběr najednou oproti Africe zvýhodňoval přežití a šíření genu "prcků", a v důsledku toho má dnes stále více než polovina obyvatel Evropy a Asie variantu genu, která je v Africe relativně málo k vidění.

Tento gen nese jméno GDF5 a podílí se i růstu kostí a formování kloubů tím, že favorizuje kratší stavbu kostry a tím výšku svého nositele. Zároveň tím však rovněž zdvojnásobuje šanci na vznik revmatoidní artritidy. Z genových důkazů tak víme, že v Evropě snáze přežívali lidé menšího vzrůstu nesoucí právě GDF5 s regionem GROW1 - evoluce jim oproti lidem bez genu, tedy lidem vyššího vzrůstu, dávala vzhledem ke změně prostředí nějakou výhodu. Ne snad, že by to Evropy šli jenom lidé menšího vzrůstu, či všichni dlouháni vymřeli – statisticky šlo o situaci někde uprostřed obou možností. Proč tomu však tak vlastně bylo?

David Kingsley ze Stanfordu spekuluje, že menší a kompaktnější stavba těla a kostry byla v Evropě výhodou kvůli teplu. "Je možné, že pohyb v chladném prostředí bylo dostatečným rizikovým faktorem pro výběr ochranné varianty, a to i když sebou nesla zvýšenou pravděpodobnost onemocnění souvisejících s věkem, jako je artritida, která se obvykle vyvíjí až později v životě."

Omrzliny - víc není co dodat
Omrzliny - víc není co dodat
Dr. S. Falz

Vystavovat méně kůže

Je však rovněž pravděpodobné, že lidé menšího vzrůstu měli jednoduše větší výhodu díky tomu, že v chladném podnebí takříkajíc ukazovali méně kůže. "Rozměry končetin na mnoha endotermických zvířatech následují klasický geografický vzorek nazvaný Allenovo pravidlo, ve kterém si druhy ve vyšších, chladnějších zeměpisných šířkách vyvíjejí kratší údy než úzce příbuzné druhy v nižších, teplejších zeměpisných šířkách," praví se v původní práci.

Kratší končetiny "trčící" z těla jednoduše snižují riziko omrzlin skrze vyšší tepelnou úsporu. Čím delší ruce máte, tím více tepla uvolňujete do okolí, a platí to i při sebelepší izolaci z tehdejších časů. Ačkoliv je přitom důvod evolučního zvýhodnění lidí nižšího vzrůstu čirou spekulací - víme, že příroda upřednostnila gen genovou variantu GROW1, ale proč přesně, to si můžeme jen domýšlet - na něco podobného nedošlo poprvé v historii.

Před tím, než z Afriky totiž odešel náš druh, tutéž cestu zvolili i neandrtálci. Také sekvencování jejich DNA přitom indikuje přítomnost variaci GROW1. Zdá se tak, že evoluce měla tendenci toto přizpůsobení opakovaně zvýhodňovat. Ačkoliv mezi lidmi a neandrtálci přitom existovaly jisté mezidruhové svazky a většina z nás má pár procent DNA neandrtálců, jenom podobným přenosem zřejmě přirozený výběr vysvětlit nepůjde.

Pokud vás tak trápí revma, vězte, že paradoxně i díky němu se vašim prapředkům podařilo uchytit se ve vaší dnešní domovině.

Text: Ladislav Loukota

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama