Dinosauři zřejmě neřvali, ale kvokali a tokali jako ptáci

Čím více toho o pravěkých tvorech víme, tím jsou povědomější.
Páření tyranosaurů

Pokud je vaše představa o dinosaurech z období křídy a jury ovlivněná hollywoodskými filmy, nejspíše se někdejší pánové Země příliš neliší od monster na způsob Vetřelce. Filmoví dinosauři jsou často vypočítavé bestie naježené zuby a přímo lační po lidské krvi. Čím více toho však vědci o dinosaurech zjišťují, tím více jim tito připomínají docela odlišné a dobře známé tvory - ptáky! Nejnovější studie podobu potvrdila výzkumem možností dinosauřího dorozumívání. Zdá se totiž, dinosauři na sebe namísto filmového řvaní tokali jako dnešní ptáci.

Mýtus o vymření

Ať už budeme hledat podobnost v genetice či pouhém druhovém zařazení, rozhodně platí, že ptáci jsou přímí, evolučně vyspělejší následovníci mnohých druhů pravěkých maniraptorů, celurosaurů či teropodů - moderní kuře je evolučně bližší tyrannosaurovi než dnešní plazi.

Tato teze ve skutečnosti není tak kacířská a novátorská, jak se může na první pohled zdát. Již dlouho se mělo za to, že polétaví dinosauři katastrofu před 65 miliony let přežili, nyní se však zdá, že u některé menší pozemské třídy dinosaurů byly sto přečkat hubená období po planetární katastrofě a vyvíjet se dále. Teorie ohledně ptáků jako přímých následovníků je považována za validní nejméně dvacet let.

Panující intenzivní výzkum fosilií a simulací však přesto v posledních letech mění oblíbené staré pojetí dinosaurů známé z fikce jako je Jurský park, ale třebas i obrazů Zdeňka Buriana. Největší narušením staré představy vzhledu dinosaurů bylo nedávné zjištění, že většina dinosaurů byla opeřená. Ještě dekádu nazpět měli někteří za to, že to snad platilo jenom pro menší poletuchy - dnes se však stále intenzivněji zdá, že peří měla většina druhů.

Vzhledem k příbuznosti se přitom dá předpokládat, že peří dosahovalo podobné barevné pestrosti jako v případě moderních ptáků. Otázka je ještě do značné míry otevřená, avšak například v roce 2010 objevili paleontologové dobře zachovanou kostru létajícího dinosaura anchiornise, u níž po zevrubné studii objevili buňky odpovědné za určení různé barvy pigmentu.

 

Tokající dinosauři

Detailním průzkumem různého tvaru buněk, jenž určuje odlišnou barvu pigmentu, pak došli k tomu, že dinosaurus měl po těle šedo-bílo-černé peří s kapkou červené na své hlavě. Bizarně povědomý vzhled pravěkých tvorů, stále více připomínajících jednoduše přerostlé ptáky, nyní definitivně potvrzuje nová studie čtyř amerických univerzit, která studovala evoluci hlasivek.

Vše začalo u současných nástupců dinosaurů. Moderní ptáci jsou totiž sto vrkat a tokat se "zavřenými zobáky", v americké studii bylo takto identifikováno 52 druhů z 208 zkoumaných, které byly schopné vrkání a tokání. Z historie evoluce těl ptáků, krokodýlů a dinosaurů víme, že nejméně šestnáctkrát došlo na vývoj vokálních schopností, jež se zdají být přímým následovníkem podobného způsobu dorozumívání v prehistorii.

Vzhledem k dominanci tokání a vrkání se přitom zdá, že tento způsob dorozumívání vznikl separátně u různých druhů - zřejmě sahajíc až do éry dinosaurů. Ti byli sice mnohem větší tělesné stavby, což ovlivňuje fyziku vytváření zvuků, jeden ze spoluautorů studie Tobias Riede, má však za to, že pro velké dinosaury by bylo vytváření "ptačích" zvuků byly rozhodně snazší než řev, jaký dinosauři mnohdy vyluzují ve filmech.

Zdá se tak, že tyrannosauři i jiné druhy na sebe volali způsobem, který můžeme slyšet i každé jarní a letní ráno při úsvitu. Prozatím bohužel ohledně zvuků produkovaných dinosaury neexistují přímý důkaz v podobě objevených fosilií, leccos však lze odvodit z nepřímých náznaků. Julia Clarke, jedna ze spoluautorek studie, však sdělila, že závěry práce mezi University of Texas, Memorial University, Midwestern University, University of Utah nabízejí paleontologům v poli nová vodítka toho, čeho si mají při studiu koster všímat.

Ladislav Loukota

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama