Chytrý telefon už máte, teď je na řadě pořídit si chytrá okna

Plzeňští vědci vymysleli chytrá okna, která řídí průchod slunečního záření.
Přijdou po chytrých telefonech chytrá okna?
Přijdou po chytrých telefonech chytrá okna?
http://pixabay.com

Plzeňští vědci vymysleli okna, jejichž povlaky dokážou samovolně řídit průchod slunečního záření v závislosti na teplotě. Radikálně by to mohlo proměnit využívání klimatizace v budovách i v autech. Možnosti výroby představují na Mezinárodní konferenci o reaktivním naprašování tenkých vrstev, která končí dnes v Plzni. ČTK to řekla mluvčí Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Šárka Stará.

Máte chytrá okna? Zatím ne

Technologie výroby chytrých oken zatím neexistuje. "Vědcům z výzkumného centra Nové technologie pro informační společnost (NTIS) při fakultě aplikovaných věd se letos podařilo jednu ze zásadních překážek výroby chytrých oken vyřešit a pracují na odstranění dalších problémů," uvedla.

Výrobou povlaku na skle, který bude řídit průchod slunečního záření, se ve světě zabývá řada výzkumníků. Termochromický efekt, na němž jsou chytrá okna založena, je znám od roku 1959. Zajišťuje ho jeden typ kysličníku vanadičitého. "Při teplotě 68 stupňů Celsia změní své vlastnosti. Pod ní se chová jako polovodič s vysokou propustností infračerveného záření a nad touto teplotou jako kov, který záření odráží," uvedl Jaroslav Vlček z NTIS. V průmyslu je ale zásadním problémem příliš vysoká teplota 400 až 450 stupňů, při níž se požadovaný typ termochromického oxidu obvykle připravuje, a tedy vysoká energetická a finanční náročnost technologie. Navíc by při takto vysokých teplotách nebylo možné využívat klasické sodnovápenaté sklo, ale sklo jiného složení, což by výrobu prodražilo.

Vědci vyvinuli plazmovou technologii pro přípravu termochromických vrstev při teplotách pod 300 stupňů na klasickém skle. "Energii nutnou pro vznik požadované struktury termochromické vrstvy dodávají urychlené nabité částice vanadu, ale i argonu a kyslíku z výboje," řekl Vlček. Výboj je udržován použitím metody a zařízení pro vytváření nevodivých vrstev, které vědci ze ZČU patentovali v roce 2015 v EU, v roce 2016 v Číně a v roce 2017 v USA.

Velkým problémem je také poměrně vysoká teplota, při níž nastane kýžený efekt, kdy se okna pro infračervené sluneční záření "uzavřou". "V současné době dokážeme tohoto jevu dosáhnout už při 40 stupních. Chtěli bychom ale dojít až ke 25 až 30 stupňům," dodal.

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama