Chodící roboti jsou budoucností Marsu. Proč jsou nohy lepší než kolečka?

Jejich jména jsou Valkyrie a Robonaut. Technologické demonstrátory antropomorfních robotů NASA již po několik let vyvíjí pro využití v kosmickém programu. Nyní agentura oznámila, že by kráčející roboty do dvaceti let ráda vyslala k Marsu. Mohli by tu vypomoct se stavbou kolonie pro lidi – a dost možná změnit i život na Zemi.

Výhody kráčejících strojů

Valkyrie ani Robonaut nejsou novým objevem. NASA ve spolupráci s americkou vládní agenturou DARPA získala první chodící stroje na konci roku 2013, přičemž Valkyrie byla původně zamýšlena jako záchranářský stroj. Robonaut je naproti tomu vynález z nitra agentury a do vesmíru se již podíval – v roce 2011jej na své palubě k Mezinárodní vesmírné stanici vynesl raketoplán Discovery.

Oba stroje váží přes metrák a nejvýraznějším rozdílem mezi nimi je, že Robonaut je zamýšlen jako přední část hybridního kolového přepravníku Centaur. Přesto se může jejich konstrukce podobná lidem zdát neintuitivní – dosavadní kosmičtí roboti využívají k pohybu jednodušší kola, nač si tedy dávat práci s podobou člověku? Odpověď zní: využívání lidských nástrojů. Antropomorfní stroje se vejdou no nitra lidských příbytků a mohou svými končetinami vypomoct s jejich správou a údržbou. Právě tak ostatně pracoval na Mezinárodní vesmírné stanici i Robonaut 2.

Nový je však oznámený záměr vyslat kráčející stroje na Mars. Podle současného oznámení se tak má stát do dvaceti let, příprava marťanské základny pro lidi by však jejich start mohla uspíšit. Spekuluje se totiž, že roboti vyslaní dopředu by mohli pomoct s výstavbou marťanského tábora ještě před cestou samotných astronautů NASA. Technologie sice prozatím nedovolují, aby byli Valkyrie nebo Robonaut stejně efektivní jako lidé, obejdou se však bez kyslíku i jídla, což z nich činí efektivní mechanické dělníky.

Revoluce pro Zemi

Oba stroje by se tak mohly stát základem budoucí robotické koloniální pracovní síly. Stále je mnoho co zlepšit. Dnešní stroje jsou pomalé a poruchové, stabilita není jejich nejsilnější stránkou. Nutný je i vývoj softwarové stránky. Umělá inteligence a cloudové dopočítávání skrze mateřský počítač na oběžné dráze by dětem Robonauta a Valkyrie mohly dodat větší chytrost, a tak zajistit vyšší autonomii.

Mašiny by našly uplatnění i mimo Mars – například Evropská kosmická agentura by s jejich pomocí mohla budovat svou vizi lunární základny. Jenže vše se odvíjí nejen od technologie, ale i nadšení a rozpočtu. Johnsonovo vesmírné středisko NASA například již v roce 2009 navrhovalo misi nazvanou Project M. Kdyby byla schválena, Robonaut by byl vyslán na přistání na Měsíci do roku 2012. Rozpočtáři však podobnému testu důvěru nedali.

Stejně významné jako pro vesmír však podobné experimenty mohou být i pro Zemi. Skrze počáteční investice pro autonomní kosmické stroje pracující s lidskými nástroji by NASA a DARPA mohly položit i základy budoucích humanoidních robotů. Pokud potomek Valkyrie bude umět sloužit lidem na Marsu, zvládne totéž levněji i na Zemi. Vědeckofantastické sny o konci manuální lopoty a příchodu robotických sluhů tak mohou za dvě dekády být mnohem blíže naplnění – a vděčit za to z velké části budeme i kosmickému programu.

ČTK