Budou mít budoucí potápěči chlupaté neopreny?

Nový vynález pro zateplení potápěčů se inspiruje i vodních živočichů.

Obleky pro potápěče jsou jednou z lidských technologií, která se radikálnější inovace nedočkala po půlstoletí. Někdejší gumové kombinézy sice nahradil neopren, oproti dávným skafandrům s kovovými helmami se však jejich princip v zásadě nezměnil. Tomu nyní možná učiní konec vynález z MIT, který by potápěčům rád přidal umělou srst.

Jak udržet teplo

Pokud si chcete udržet pod vodou teplo, jednou z možností je využít obalení tlustou vrstvou izolační látky – stejně, jako to praktikují skrze podkožní tuk velryby nebo lachtani. Na tomto principu fungují i dnešní neoprenové obleky. Problém je, že čím více šetříte teplo, tím tlustší oblek musíte zvolit. To však se zvyšující tloušťkou limituje pohyblivost a tak možné spektrum užití obleku.

Odborníci z Massachusettského technologického institutu proto zvolili alternativní řešení. Pokud jsou neopreny inspirovány tlustokožci, jejich řešení naopak hledá inspiraci u vyder a bobrů – tedy ve srovnání s velrybami u relativně mobilních a hbitých zvířat, jež si rovněž našla způsob uchování tělesného tepla v nepříznivě chladném prostředí. Jejich tajemstvím je hustá srst, jež při plavání zachytává či vytváří mezi svými chlupy malé bublinky vzduchu. Tyto v součtu vytvoří dodatečnou izolaci, avšak zároveň dovolují extra pohyblivost.

Tým z MIT od zvířat přeměřil optimální hustotu a délku srsti pro maximalizaci tvorby bublinek a tuto následně po nesčetných simulacích zduplikoval na vlastním prototypu vysoce ohebného, "chlupatého" umělého materiálu. Skrze tuto technologii je tak možné vytvořit radikálně odlišné potápěčské obleky, které otevřou zcela novou paletu pohybovosti, avšak za cenu poněkud méně estetického vzhledu. Budoucí potápěči budou mít zkrátka chlupatou srst.

 

Budoucnost pod vodou

Nutno tradičně zmínit, že vynález z MIT je čistě experimentálního ražení – než, či dokonce jestli po něm chňapnou návrháři podvodních obleků, je stále otázkou, i v případě aplikace si počkáme pár let na první drahé prototypy kombinéz. Na druhou stranu, po podobných vychytávkách možná bude stále větší poptávka – pod mořem se totiž může ukrývat další zlatá horečka.

Pokud totiž vládní regulace či kritika ekologických organizací nerozhodne jinak, již během dvou let by měl začít operovat první pokusný podmořský důl Solwara 1. U břehů Papuy Nové Guinei chce společnost Nautilus Minerals začít těžit zlato. Idea je, že podobná těžba bude probíhat zejména u podmořských termálních komínů, které kolem sebe neustále dští nerostné suroviny pocházející z pozemského nitra. Kolem komínů však kvůli teplu a živinám často také bují podmořská fauna, což na ekologičnost těžby oprávněně vrhá stín pochybností. O drtivou většinu těžby se sice mají starat dálkově ovládané (časem snad i autonomní) stroje, lze si však představit, že robohorníci budou občas potřebovat i dohled lidského předáka.

Vojenská ponorka budoucnosti

Ponorka na kolečkách! Bude z ní podmořská zbraň budoucnosti?

 

Je logické, že moderní technologie stále víc ovlivňují návrhy podmořských oděvů. Krom chlupatých obleků z MIT například americké námořnictvo nedávno představilo svou helmu DAVD (Divers Augmented Vision Display), jež slibuje potápěčům přinést využití rozšířené reality – nikoliv však k chytání Pokémonů, nýbrž podobně jako fungují HUDy, průhledné displeje před stíhacími piloty. V temnotě pod hladinou je každý kus informace navíc vítaným pomocníkem.

Pro podmořskou těžbu pak možná přijde vhod i atmosférický oblek (de facto natlakovaná miniponorka pro člověka) jménem Exosuit, který před dvěma lety představili inženýři kanadské společnosti Nuytco Research. 230 kilogramů vážící monstrum bylo sestaveno primárně pro podmořské archeology, jimž má umožnit pohodlnou práci v hloubce až 300 metrů, bude-li však poptávka i jinde, nelze vyloučit ani alternativní uplatnění u těžařů.

Text: Ladislav Loukota

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama