Budou marihuanu hledat pro policii ochočené mouchy? Ambiciózní plán vypadá reálně!

Mouchou proti drogám? Vypadá to tak...
Všude samé drogy

Služební pes motající se na letišti kolem zavazadel už na dálku upozorňuje, že probíhá preventivní opatření proti pašování drog nebo kontrola přítomnosti trhavin. Maličké mušky octomilky si ale nikdo nevšimne. Nezačnou na letišti hlídkovat ony? Vyloučené to není.

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster) je známá, maximálně 3 mm velká muška, která se jakoby odnikud objeví vždy, když se v odpadkovém koši zapomene ovoce. Za její přezdívku „vinná“ muška může její záliba ve víně. Snad každý milovník tohoto lahodného nápoje ji viděl po ránu u nedopitých skleniček.

Hospodyňky tento rychle se množící hmyz nesnášejí, biologové je právě pro úžasnou schopnost „vyrábět“ další a další generace milují. Jsou totiž výborným, neustále se obnovujícím, modelovým organismem. A žádní ochránci kvůli nim nedemolují laboratoře a nevypouštějí je na svobodu. Nemohl by tento nenápadný hmyz být užitečný v boji s terorismem či řešit drogovou problematiku?

Anketa

Mělo by se trestat i pouhé držení drog?

 Profesor informatiky Thomas Nowotny z University of Sussex se zabývá vývojem elektronických „nosů“, tedy čidel, která dokáží analyzovat složení pachů. Naše lidské nosy jsou v porovnáním třeba se psími poměrně nedokonalé, ale i my dokážeme na základě pachů mnohdy určit jejich původce. Třeba nechutně páchnoucí houba hadovka smrdutá o sobě dává vědět hodně daleko. Člověk se jí vyhne, jiné organismy naláká. Profesora Nowotného zaujalo, že octomilky jsou přitahovány nejen pachem hnijícího ovoce, ale i výbušninami a drogami. V odborném časopise Bioinspiration and Biomimetics publikoval se svým mezinárodním týmem studii vycházející z pokusu na octomilkách.

Vědci u octomilek sledovali 20 různých neuronů a jejich reakci na pestrou paletu pachů. Nabízeli muškám „vinný set“, směs 36 chemických látek připomínajících jejich oblíbenou potravu a 35 inertních substancí souvisejících s nebezpečnými látkami. Nikoho nepřekvapí, že naprostá většina neuronů se projevila aktivními vzruchy při styku s “vůněmi potravy“. Co ale překvapením bylo, že podobně reagovaly i na pachy drog a výbušnin.

Hlava octomilky Foto: Hlava octomilky

"Dlouhodobým cílem tohoto výzkumného směru je vyškolit "nosy zvířat" pro technické využití. Nabízí se detekce výbušnin, chemických zbraní a drog, ale existuje i široká škála dalších možných využití, jako je měření jakosti potravin, zdraví (analýzy dechu), monitorování životního prostředí a dokonce i geologické monitorování (sopky) a zemědělství (detekce škůdců). A samozřejmě by mohly být užitečné ve vinařských odvětvích,“ cituje profesora Nowotného vědecký server sciencedaily.com.

Přijde vám využití mušek k letištním kontrolám příliš bizarní? Podobně to vypadalo se cvičením včel, jež měly označovat miny v minových polích. Výzkum včel a jejich „výcvik“ byl placený mimo jiné i Evropskou unií s cílem pomoci Chorvatsku s odminováním stovek kilometrů čtverečních. Kdo ví, třeba se jednou stanou i několikamilimetrové octomilky součástí letištních ostrah, podobně jako psi nebo draví ptáci.

Text Topi Pigula

ZAJÍMAJÍ VÁS GENETICKÉ MANIPULACE? TAK TADY O NICH MÁTE VÍC INFORMACÍ:

Geneticky upravené potraviny

Způsobují geneticky modifikované potraviny rakovinu? Velký vědecký spor

Myš s lidským uchem

Genetické experimenty, které můžou zničit lidstvo

Modifikovaný moskyt

Hmyz jako zbraň: tady jsou geneticky modifikovaní moskyti!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama