Výročí 7. srpna 1976 – před 41 lety vstoupila sonda Viking 2 na oběžnou dráhu Marsu

Lidstvo se na Mars jednou dostane. Pracuje už na tom dost dlouho.
Sonda Viking 2
Sonda Viking 2
NASA

NASA realizovala celou řadu úspěšných vesmírných programů. Jedním z nich byl bezpochyby i program Viking. Sonda Viking 2 dosáhla před 41 lety oběžné dráhy Marsu a pořídila celou řadu snímků a získala důležitá data, jež významnou měrou přispěla k poznání této planety.

Dvě mise, dvě sondy a biologické experimenty s nejasným výsledkem

Poté, co NASA slavila úspěch se sondou Mariner 4, která v roce 1964 úspěšně proletěla kolem Marsu a pořídila snímky jeho povrchu, a poté, co se Sovětům příliš nepovedly mise sond Mars 2 a Mars 3 v roce 1971, rozhodlo se vedení americké vesmírné agentury o realizaci dalšího programu zaměřeného na výzkum Marsu.

Sondy odstartovaly k „rudé“ planetě v roce 1975. První sondu vynesla do vesmíru 20. srpna 1975 raketa Titan 3E, která byla opatřena urychlovacím stupněm Centaur s tím, že vlastní sonda se skládala z družicového a povrchového modulu. Ve chvíli, kdy se družice dostala na oběžnou dráhu planety, pořídila řadu snímků místa plánovaného přistání s názvem Chryse Plamitia. Následovalo oddělení povrchového modulu Lander 1.

Mars (ilustrační foto)
Mars (ilustrační foto)
Youtube/Thomas Pickett

Raketa Titan IIIE se sondou Viking 2 na palubě odstartovala z kosmodromu Easter Test Range na Floridě 9. září 1975 a let k Marsu jí trval plných 333 dní. Vlivem několika nutných úprav dráhy se sonda dostala na oběžnou dráhu až 7. srpna 1976.

Obě zmíněné sondy úspěšně přistály na povrchu planety a měly za úkol sbírat z povrchu Marsu biologické vzorky s cílem prokázat přítomnost živých organismů. Výsledky však zůstávají stále neprůkazné a existence života nebyla doposud jednoznačně prokázána. Nicméně nebyla však ani vyvrácena. Pochybnosti a otázky stále zůstávají.

Viking 2 – unikum se čtyřletou životností 

Když sonda Viking 2 9. září 1975 odstartovala z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě, jen málokdo doufal, že její mise bude mít takový úspěch. Startovní hmotnost soustavy činila 2325 kg a let k Marsu trval 333 dní. Na oběžnou dráhu planety se sonda dostala 7. srpna 1976. Následně pořizovala snímky povrchu planety, jež pak posloužily jako podklad k tvorbě prvních opravdu podrobných geologických map. Snímkování planety mělo ještě jeden praktický dopad. V součinnosti se sondou Viking 1 bylo zjištěno, že plánované místo přistání povrchového modulu je zcela nevhodné a z toho důvodu bylo určeno, že sonda přistane na povrchu Marsu 3. září 1976 v místě zvaném Utopia Planitia.

Jako hlavní úspěch projektu Viking 2 se může jevit skutečnost, že se podařilo spustit všechny přístroje a plánované výzkumné projekty. Přesto se výzkumné misi nepodařilo vyhnout se objektivním problémům. Přístroje, které měly zaznamenávat meteorologické údaje přestaly pracovat po pár dnech. Po půl roce 28. května 1977 skončila práci biologická laboratoř. Všechny ostatní přístroje pracovaly a informace na Zemi posílaly až do 11. dubna 1980, kdy musely být systémy vypnuty pro nedostatek energie v bateriích.

Družicová část sondy dále pokračovala ve snímkování planety a pořídila zejména unikátní snímky ledem pokryté severní polární čepičky planety.

Otázkou tak stále zůstává, zda se nám jednou podaří Mars osídlit a zdali na něm existuje, existoval nebo jen teoreticky mohl existovat život ve formě, kterou známe.

Text: David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama