Výročí 7. prosince 1941 – Japonsko útočí na Pearl Harbor a USA vstupují do války

Pearl Harbor: ani dobře plánovaný útok nedokázal zastavit kola americké válečné mašinerie.
Útok na Pearl Harbour pohledem japonského letce
Útok na Pearl Harbour pohledem japonského letce
US NAVY

Ropné embargo

Pomyslná válečná cesta mezi Japonskem a Spojenými státy americkými se začala dláždit ve třicátých letech minulého století. V roce 1931 si Japonsko nejprve podmanilo severovýchodní oblast Číny zvanou Mandžusko. O šest roků později zahájila japonská armáda dlouhou a neúspěšnou kampaň s cílem ukrojit další čínské území. Roku 1940 vytvořilo Japonské císařství alianci s Itálií a Německem.

Když následující roky obsadilo celou Indočínu, Spojené státy začaly na japonskou agresi reagovat. Nebylo ani divu, protože území východní Asie byla plná ekonomických a politických zájmů této země. Spojené státy nejprve Číně navýšily vojenskou a finanční výpomoc, posílily stavy v Tichomoří a v neposlední řadě přerušily dodávky ropy a dalších klíčových surovin do Japonska.

Přípravy i vlastní útok Japonců na Havajské ostrovy můžete vidět v dokumentu Pearl Harbor: Příběh hrdinů na Prima ZOOM.

 

Záchrana přeživších z USS Virginia, zadní věž patří USS Tennesse
Záchrana přeživších z USS Virginia, zadní věž patří USS Tennesse
US NAVY

Japonské plánování

Jelikož byla země vycházejícího slunce chudá na přírodní zdroje, tamní vláda vnímala americké kroky jako přímou hrozbu. Vládnoucí lídři sestavili plán, jehož cílem bylo získat bohaté zdroje na území jihovýchodní Asie. Nastolený plán v sobě skýtal mnoho problémů a rizik. Největší nebezpečí představovala americká pacifická flotila kotvící v Pearl Harboru. Admirál Isoroku Jamamoto (1884–1943), velitel japonské flotily, navrhl řešení: překvapivý a bleskový útok, který americká válečná plavidla znehybní ještě před začátkem války. Jamamotovu strategii podmiňovala pečlivá příprava, zahrnující mimo momentu překvapení nasazení letadlové a námořní síly v bezprecedentním měřítku. Již na jaře 1941 začali japonští letci pilovat speciální taktiku cílenou na Pearl Harbor.

V říjnu téhož roku byl Jamamotům plán schválen. Velitelem akce byl pověřen viceadmirál Čúiči Nagumo (1887–1944), kterému bylo poskytnuto 6 těžkých letadlových lodí a 24 podpůrných japonských plavidel. Samostatnou jednotku tvořila zákeřná skupina ponorek, která měla potopit zbytek ustupujících amerických válečných lodí. Začaly velké válečné přípravy, během nichž Japonci postupně stahovali potřebné jednotky blíže k vytyčenému cíli. Ačkoliv se americký prezident Franklin D. Roosevelt (1882–1945) a jeho poradci o japonské hrozbě doslechli, žádná protiopatření učiněna nebyla. 

Americký propagační leták - Pamatuj na 7 prosinec
Americký propagační leták - Pamatuj na 7 prosinec
Volné dílo

Omylní radisté

Ráno 7. prosince 1941 začal pečlivě připravovaný japonský útok. První vlna zahrnovala 181 letadel, mezi nimiž byly k vidění torpédové bombardéry, střemhlavé bombardéry, horizontální bombardéry a stíhačky. Útok byl současně veden na vojenská letiště a flotilu kotvící v Pearl Harboru, letecké základny na ostrůvku Ford a zálivu Kaneohe, letiště Ewa, Bellows, Wheeler a Hickam. Cílem souběžných útoků bylo zničit americká letadla ještě předtím, než se mohla vznést a zahájit odvetný útok. Ačkoliv američtí radisté blížící se letadla zachytili, nehnuli ani brvou. Mylně se totiž domnívali, že se jedná o vracející se americké piloty. Záhy svých chyb také hořce litovali. Na slzy ale bylo pozdě.

Pearl Harbor: Příběh hrdinů - upoutávka

Spící přístav plný lodí

V době útoku kotvilo v přístavu Pearl Harbor a podél nedalekého jihovýchodního pobřeží více než 90 lodí. Během prvních minut utrpěla USS West Virginia (BB-48) zničující zásahy a stejně jako USS Oklahoma (BB-37) se rychle potopila. Poškození se nevyhnula ani USS Arizona (BB-39), na níž vybuchly muniční sklady. O život přišlo 1177 členů posádky, pro které se stala vlastní loď hrobem. 

V první půlhodině útoku utrpěly poškození i lodě USS California (BB-44), USS Maryland (BB-46), USS Tennessee (BB-43) a USS Nevada (BB-36). Navzdory škodám se ale poslední jmenované lodi podařilo rozpohybovat a zahájit přesun na volné moře. Někdy v tuto dobu se nad havajskými ostrovy objevila druhá útočná vlna čítající 170 japonských letadel. Piloti soustředili své síly a loď se snažili potopit v úzkém kanálu, čímž by se celý Pearl Harbor zablokoval. USS Nevada ale odplula a navzdory marnému japonskému snažení zůstal kanál průjezdný.  

       Více informací USS Pennsylvania, před níž jsou trosky torpédoborců USS Downes a USS Cassin
Více informací USS Pennsylvania, před níž jsou trosky torpédoborců USS Downes a USS Cassin
US NAVY

Pearl Harbor v plamenech

Krátce před desátou hodinou ranní útok skončil. Americké síly zaplatily nemalou cenu. Několik lodí bylo potopeno a téměř dvě desítky utrpěly různá poškození. Výrazné materiální ztráty pocítily i vzdušné síly: 188 letadel bylo zničeno a dalších 159 poškozeno. Většina strojů utrpěla kritický zásah ještě předtím, než měly šanci vůbec startovat. Ušetřeny nebyly ani lidské životy. Během útoku bylo zabito 2403 osob. Na seznamu mrtvých se objevila také jména 68 civilistů z hlavního havajského města Honolulu. Japonské ztráty byly naopak nízké. Na své základny se nevrátilo pouhých 29 letadel, tedy méně než 10 procent z celé útočné vlny.

Japonský úspěch byl bezesporu ohromující, ovšem nikoliv zdrcující. Japoncům se totiž nepodařilo zničit žádnou velkou americkou letadlovou loď. Výrazných poškození se nedočkala ani významná vojenská pobřežní zařízení. Americká průmyslová mašinerie okamžitě rozpohybovala soukolí a mimo několika potopených nebo zásadně poškozených lodí byly všechny zbylé opraveny. Amerika vyhlásila Japonsku válku a do druhého největšího válečného sváru v historii lidstva vstoupil jeden z nejsilnějších členů.

Text: Petr Smejkal

Přípravy i vlastní útok Japonců na Havajské ostrovy můžete vidět v dokumentu Pearl Harbor: Příběh hrdinů na Prima ZOOM.

Podívejte se na galerii historických snímků

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama