Výročí 30. srpna 1918: atentát na Lenina rozpoutal krvavou odplatu

Odhodlaná anarchistka se rozhodla změnit politickou scénu vraždou V. I. Lenina, vůdce bolševické strany.
Leninova poslední fotografie
Leninova poslední fotografie
autor neznámý

Mladá anarchistka

Fanny Kaplanová se narodila 10. února 1890 do židovské rodiny na Ukrajině. Dospívající dívku již v mládí přitahovala revoluční politika, a tak jako teprve šestnáctiletá vstoupila do anarchistické skupiny se sídlem v Kyjevě. Valného úspěchu se ale příliš nedočkala, protože při pokusu o vraždu guvernéra města málem přišla o život. Připravená bomba Kaplanové vybuchla v pokoji a následkem zranění téměř oslepla.

Namísto slávy byla v roce 1906 zatčena a odsouzena k těžkým pracím na Sibiři. Ač to tak nevypadá, mohla dopadnout mnohem hůř. Trest smrti se Fanny Kaplanové vyhnul jen o vlásek, neboť byla mladší dvaceti let. Během nucených prací se její zrak rapidně zhoršil, až téměř oslepla. Po únorové revoluci roku 1917 a svržení posledního ruského cara Mikuláše II. (1868 – 1918) se anarchistka dočkala v rámci porevoluční politické amnestie propuštění. Vlivem krutého zacházení a nelítostných sibiřských podmínek trpěla silnými bolestmi hlavy a téměř neviděla. Po intenzivní léčbě ale svůj zrak částečně získala zpět.

Fanny Kaplanová
Fanny Kaplanová
Wikimedia Commons

Ústavní shromáždění

Fanny Kaplanová si ale nedala říct a odešla do Moskvy, kde vstoupila do Socialistické revoluční strany (SR) – mezi tzv. esery. Vedení skupiny očekávalo, že po říjnové revoluci  (VŘSR) bude sdílet svoji moc se svými socialistickými kolegy – bolševiky. V lednu roku 1918 se v Petrohradě konalo ústavní shromáždění, kde zasedli zástupci eserů, bolševiků vedenými Vladimirem Iljičem Leninem (1870–1924) a dalších stran. Většina přítomných ale Leninovy návrhy odmítla, došlo k rozepřím a shromáždění se během dne rozpustilo. Stále sílící bolševická strana nakonec mimo jiné nařídila, aby byla strana rozpuštěna. Rozhořčení eserové se s vývojem situace nesmířili, a tak se někteří rozhodli pro razantní řešení – zbavit se Lenina. Role atentátnice se ujala právě Kaplanová, která bolševického vůdce považovala za „zrádce revoluce“.

Lenin ve Švýcarsku
Lenin ve Švýcarsku
Wilhelm Plier

Lenin přežil

Odhodlaná Fanny Kaplanová se chopila šance 30. srpna 1918, kdy měl vůdce bolševiků projev v Michelsonově továrně v Moskvě. Zde zvědavým tvářím vysvětloval, jak je nezbytné bojovat proti československým legionářům. Když vlivný řečník opustil budovu, Kaplanová na něj vykřikla. Lenin se instinktivně otočil a rázem padly tři výstřely. Zatímco jedna střela poničila Leninův kabát, zbylé dvě zasáhly svůj cíl.

Lenin byl zasažen do plic a krku. Postřelený a otřesený byl převezen do Kremlu, jehož zdi i přes svá zranění odmítl opustit. Po právu se obával dalších atentátů, ze kterých by živý již vyváznout nemusel. Do Kremlu tak přicházeli lékaři, kteří ale nebyli schopni střely z Leninova těla odstranit. Ačkoliv bylo jeho zranění považováno za vážné, Lenin přežil a brzy na to opět veřejně vystupoval. Jeho zdraví se však nikdy plnohodnotně nezotavilo. Vladimir Lenin sice fyzicky i politicky přežil, nicméně jeho zranění, další nemoci a stranická vytíženost přispěla k řadě mozkových mrtvic. Jedné z nich nakonec v roce 1924 podlehl. Bylo mu 53 let.

Atentát na Lenina
Atentát na Lenina
Vladimir Pchelin

Výslech a poprava

Atentátnice byla na místě zadržena a vzata do vazby, kde byla opakovaně vyslýchána sovětskou tajnou policií Cheka. Byla podrobena opakovanému výslechovému procesu, jehož záměrem bylo odhalení případných kompliců. Fanny Kaplanová se ale nedala a veškerou vinu svalila na sebe. Během času učinila prohlášení, z něhož si pár řádku připomeňme: „Jmenuji se Fanny Kaplanová. Dnes jsem střelila Lenina. Udělala jsem to sama. Neřeknu, od koho jsem získala revolver. Nebudu říkat další podrobnosti. Zabít Lenina jsem se rozhodla už dávno.“ Když vyslýchající složky nepochodily, byla vzdorovitá atentátnice již 3. září 1918 popravena střelou do zátylku. Její tělo bylo složeno do sudu a nakonec spáleno. Poprava byla vykonána bez soudního procesu a vyšetřování.

Dodnes se nicméně neví, zdali Fanny Kaplanová skutečně střílela. Očitých svědků bylo málo, někteří viděli muže a jiní zase vůbec nic, přičemž samotná Kaplanová nebyla zadržena přímo při činu. Zpackaný atentát již tak dost napjatou situaci značně vyeskaloval. Bolševickou reakcí bylo pronásledování oponentů, která byla známa jako „rudý teror“. „Je nutné, tajné a naléhavé připravit teror,“ naléhal Lenin. V příštích měsících bylo popraveno zhruba 800 eserů a mnohých jiných politických odpůrců bolševiků. A pokud bychom počítali uvězněné a popravené v rámci čtyřleté ruské občanské války, výsledná čísla by se pohybovala v rámci stovek tisíc.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama