Výročí 27. května 1937: Před 80 lety se otevřely brány Golden Gate - nejfotografovanějšího mostu světa

Před 80 lety byla dokončena jedna z nejznámějších památek Spojených států amerických Golden Gate Bridge. Po nebezpečné a komplikované výstavbě most dodnes stojí jako důkaz lidské vynalézavosti a inteligence.
Golden Gate v noci
Golden Gate v noci
http://pixabay.com/

Během pozdního 19. století patřilo San Francisco mezi prosperující a nejrychleji se rozvíjející města Spojených států amerických. Ekonomický růst ale ohrožovala samotná poloha města, kterou svírá Sanfranciský záliv a úžina Golden Gate (Zlatá brána).

Tyto přírodní překážky sice bylo možné překonat trajektovou dopravou, ovšem ta přestala vlivem neustále se navyšujících potřeb dostačovat, obzvláště pak po automobilovém boomu na počátku 20. století. Stále častěji se tak začala objevovat volání po výstavbě funkční mostní konstrukce mezi San Franciskem a severním okresem Marin County, která by zajistila snadnější a rychlejší přepravu lidí, dopravních prostředků a zboží.

Soudní tahanice a žaloby most neminou

Po četných odkladech a soudních tahanic nakonec stavba obřího visutého mostu 5. ledna roku 1933 začala pod vedením inženýra Josepha Strausseho (1870 - 1938). Jedna z žalob byla podána společností Southern Pacific Railroad, která vlastnila 51 procent podílu trajektového přepravce. Ne třeba dlouze vysvětlovat, že případná výstavba mostu mezi severním a jižním břehem průlivu by existenci společnosti přímo ohrožovala. Mnohým nespokojencům se také nelíbila monumentálnost celé stavby, jejíž vzezření mělo narušit přirozenou krásu úžiny. Problémy se týkaly dokonce i pozemků, na nichž měl být most zbudován, neboť území na obou stranách průlivu vlastnilo Ministerstvo války. Všechna soudní řízení nakonec dobře dopadla a stavba mohla začít. Plán to byl vskutku troufalý a na svoji dobu (a bezesporu i tu dnešní) velice náročný, čehož si byl dokonce i zkušený Strausse dobře vědom. Na pomoc si přivolal trojici inženýrských talentů z celé země: spolupracoval s Leonem Moisseiffem (jeden z návrhářů Manhattan Bridge), Irvingem Morrowem a Charlesem Ellisem. Ačkoliv patřil Morrow mezi relativně neznámé architekty té doby, právě on se zasloužil o některé důležité prvky, mezi něž patří například osvětlení a charakteristická oranžová barva.

Bezpečnost především

Kolik dělníků na výstavbě mostu pracovalo, se zřejmě nikdy nedozvíme, neboť záznamy deseti dodavatelů byly nenávratně ztraceny. Jisté je však to, že jejich práce patřila mezi velmi nebezpečné. Joseph Strauss bral ovšem bezpečnost velice vážně a na její plnění vynaložil nemalé finanční prostředky. Vznikla tak bezpečnostní opatření dosud nevídaná. Dělníci museli povinně nosit modifikovanou hornickou přilbu, neoslňující brýle, speciální rukavice a pleťový krém chránící před nezkrotným větrem a nepřízni počasí. Na řadu přišly dokonce diety, které měly zabránit závratím. Ochráncem dělníků se stala obrovská záchranná síť pověšená pod mostem, jež měla případné nešťastníky před smrtelným pádem na poslední chvíli zachytit. Na pracující dělníky měla také příjemný psychologický efekt naplňující jejich mysl pocitem bezpečí. A bylo proč, neboť je třeba brát v potaz obrovské výšky, ve kterých dělníci pracovali. Například výška vozovky mostu nad hladinou hlásí úctyhodných 67 metrů. I tak ale během výstavby přišlo 11 dělníků o život: jeden nešťastně přepadl přes síť do chladných vod Pacifiku a zbylá desítka zahynula, když kus lešení dopadl spolu s nimi na bezpečnostní bariéru, vlivem čehož došlo k jejímu protržení. Čest těmto mužům na mostě dodnes vzdává plaketa. Nenávratně ztracené životy jedenácti zemřelých nikdo nezpochybňuje, i tak se ale jednalo o obrovský úspěch, na který měly velkou zásluhu Strausseho zavedené bezpečnostní normy.

Unikum světového formátu

Mezi charakteristické prvky visutého mostu Golden Gate patří spojující prověšená lana, která jsou navlečená horizontálně mezi dvěma mohutnými betonovými bloky na obou stranách mostu. Každé z těchto lan se může pyšnit téměř metrovým průměrem a úctyhodnou délkou 2334 metrů. Bytelnost jednotlivého lana stvrzuje unikátní výplet čítající 27572 drátů. Tato mohutná lana jsou dále spojena s dalšími svislými lany upevňující hlavní lana k palubě (vozovce) mostu. Pro jejich zhotovení inženýr Joseph Strauss vsadil kartu na zkušené konstruktéry ze společnosti Roebling's Sons, kteří vyrobili podobná lana o 52 let dříve pro Brooklynský most. Právě tito odborníci vymysleli a realizovali výrobní metodu, s jejíž pomocí dokázali jednotlivé kabely spřádat do požadovaného tvaru a přesnosti.

Golden Gate - celebrita mezi mosty

Most byl nakonec po čtyřech letech úspěšně dokončen a 27. května roku 1937 byl slavnostně otevřen pro pěší zvědavce, jejichž počet se za první den odhaduje na 200 tisíc. Každý z nich prošel turniketem, kde zaplatil 25 centů: někteří most překonali po svých, jiní na kolečkových bruslích nebo dokonce v sedle jednokolky. Také na pohodlí vyhladovělých návštěvníků dohlíželi vychytralí prodejci, kteří odhadem ohřáli a vydali 50 tisíc párků v rohlíku. Následující den se dočkali všichni motoristé a námořníci. Stavba 2 737 metrů dlouhého a 27 metrů širokého visutého mostu Golden Gate vyšla v té době na 35 milionů dolarů. Po svém dokončení se Golden Gate stal nejdelším visutým mostem na světě, nicméně toto úžasné prvenství bylo překonáno v roce 1964 mostem Verrazano-Narrows spojující newyorské městské části Staten Island a Brooklyn. 887 tisíc tun vážící Golden Gate patří i v dnešní době mezi velikány, který je hojně navštěvován turisty z celého světa. Doslova hmatatelným důkazem byla bujará oslava 50. výročí v roce 1987, kdy přímo na most vyrazilo slavit více než 800 tisíc lidí.

Golden Gate ovšem pro státní kasu neznamená pouze zisky na mýtném, ale také nemalé náklady, které jsou spjaty s bezpečností a náročnou údržbou. Na pečlivém servisování se neustále podílí desítky pracovníků, mezi nimiž jsou v hojném počtu zastoupeni klempíři a malíři. Mostní konstrukce je totiž neustále vystavována drsným klimatickým podmínkám, tudíž se poškozené nýty nahrazují nýty z nerezavějící oceli o vysoké pevnosti. Malíři se zase starají o nekonečné přetírání zkorodovaných ploch, kterých je působením dešťů a solí stále dostatek. Ostatně není ani divu, že se masivní mostní konstrukce náležitě opečovává. Prakticky od svého vzniku se totiž její tvář pravidelně objevuje na filmových plátnech a obálkách časopisů. Tento velikán je také považován za nejkrásnější a nejčastěji fotografovaný most světa.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama