Výročí 25. 7. 1909 – Louis Blériot přeletěl kanál La Manche (video)

Osud byl L. Bleriotovi nakloněn. Při přeletu kanálu La Manche se nezabil, ale moc nechybělo.
Thulin A - v licenci vyrobený Bleriot XI
Thulin A - v licenci vyrobený Bleriot XI
J.Klank

Jsou události, výkony a úspěchy, které se zapsaly do nejen do historie, ale především posunuly hranice lidského poznání a možností o notný kus dopředu. Úspěšný pokus Luise Blériota z roku 1909 o překonání průlivu La Manche v letadle těžším než vzduch k těmto historickým milníkům bezpochyby patří.

Od ornitoptéry k opravdovému letadlu

Francouzský vynálezce, letecký konstruktér a podnikatel Louis Blériot se narodil ve francouzském  Cambrai 1. července 1872. Jako inženýr promoval na na École Centrale Paris a zprvu se zabýval konstrukcí a výrobou automobilových svítilen. V roce 1900 navštívil světovou v Paříži a uviděl zde „bizarní přístroj podobný velikému netopýru. V tom okamžiku ovládl mne velký sen, který mne oloupil o dřívější klid. Létat!“ – a o jeho dalších životních krocích bylo nejspíš rozhodnuto. Ještě téhož roku sestrojil svou první vlastní ornitoptéru. Ornitoptéry můžeme považovat za poněkud nepovedené předchůdce dnešních letadel. Měly pohyblivá křídla, která se za letu pohybovala podobně jako křídla ptáků, netopýrů či hmyzu.

Blériot byl opravdový nadšenec a společně se svým společníkem Gabrielem Voisinem založili továrnu a začali se zabývat vývojem a výrobou letadel. V letech 1903 až 1906 měli za sebou úspěšnou konstrukci hned několika typů letadel.

Blériotovi však nestačilo letadla vymýšlet a stavět. On chtěl i létat. Proto se všemožně snažil zdokonalit své pilotní schopnosti. Kromě jiného jej motivovala i odměna 1000 liber, kterou vyhlásil majitel londýnského listu London Daily Mail lord Northcliffe v říjnu roku 1908. Tento obnos přislíbil vyplatit tomu, kdo jako první přeletí v letadle těžším než vzduch průliv La Manche.

Historický let Louise Bleriota

Blériotův úspěšný pokus o přelet la Manche nebyl bez komplikací

O získání ceny a historického prvenství se kromě Louise Blériota pokusil 19. července 1909 i britský pilot Hubert Latham se svým strojem Antoinette. Během letu mu však selhal motor a šest mil od Anglického pobřeží musel přistát na vodě.

Blériotův jednoplošník s označením No. XI měl rozpětí jen necelých osm metrů a dřevěná konstrukce křídel byla potažena látkovým potahem. Blériot odstartoval 25. července roku 1909 ve 4.35 ráno z místa zvaného Les Baraques v obci Sangatte nedaleko Calais. Urazil tehdy nevídanou vzdálenost 37 km a let trval 37 minut. Na poli nedaleko Doveru přistál v 5.12. Jeho let se však neobešel bez komplikací a nechybělo málo a vše skončilo tragicky. Na průlivem ho zastihl silný liják a dobrých deset minut prý nic neviděl. Navíc začal foukat silný vítr, jenž ho nakonec vychýlil z původně pečlivě naplánované trasy. Největší riziko pak představovalo vlastní přistání, během kterého Blériot rozbil jak podvozek, tak i vrtuli. Z vraku svého létajícího stroje se doslova vybelhal.

Louis Bleriot
Louis Bleriot
Wikimedia Commons

Z dnešního pohledu působí velmi úsměvně zápis pečlivého celní správy. Do vstupního protokolu doslova uvedl: „Pan Louis Blériot … řidič jakési létající loďky, kterou nazývá monoplán, přistál v Anglii. Prohlašuje, že nemá žádnou ze známých nakažlivých chorob, proto se mu dovoluje pokračovat v cestě.

Historické prvenství a ohromný podnikatelský úspěch

Louisi Blériotovi byla vyplacena slíbená odměna 1000 liber. Bylo to samozřejmě hodně peněz. Jeho úspěšný let mu však otevřel úplně jiné dveře. Zakázky na stavbu nových letadel se hrnuly a Blériot si po roce mohl dovolit založit nejspíš první továrnu specializovanou jen na výrobu letadel na světě. Jeden z jeho strojů putoval např. i do českých zemí ke známému aviatikovi Janu Kašparovi. Tisíce Blériotových letadel pak létalo ve službách spojeneckých armád v průběhu první světové války.

Většina výrobců po první světové válce zkrachovala. Blériotovi se podařilo přežít a začal se zabývat vývojem dopravních letadel. Jejich aerodynamický tvar předběhl dobu. Louis Blériot zemřel 2. srpna roku 1936.

Text: David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama