Výročí 18. září 1916 – Protržená přehrada přinesla smrt

Voda z Protržené přehrady spláchla 65 životů.
Šody po protřžení přehrady
Šody po protřžení přehrady
archiv T.P.

Dnes si připomínáme 101. výročí protržení hráze na řece Bílá Desná. Tato tragédie provázená zničením velkého počtu domů, továren a ztrátami na lidských životech bývá považována za největší katastrofu spojenou s havárií přehrady v historii Českých zemí.

Jizerské hory – místo, kde hodně pršelo

Přehrada Desná, nebo chcete-li Protržená přehrada, stávala na katastrálním území obce Albrechtice v Jizerských horách severozápadně od měst Desná a Tanvald. V současnosti je oblast začleněna do CHKO Jizerské hory a štola, která původně spojovala přehradu na Bílé Desné se Soušskou nádrží, je od roku 2005 vyhlášena evropsky významnou lokalitou. Ve štole totiž našlo zimoviště na jedenáct druhů netopýrů.

Výška vodní hladiny během povodně v roce 1916
Výška vodní hladiny během povodně v roce 1916
Foto: Topi Pigula

Důvodem výstavby přehrady byly časté záplavy, které sužovaly v druhé polovině 19. století podhůří Jizerských hor. Nejničivější záplavy postihly povodí Jizery a Nisy v červenci roku 1897. Vniklé škody byly tehdy na českém území vyčísleny na 9,5 milionu rakouských korun. Na saské straně byly sice škody výrazně nižší, ale i tak se vyšplhaly k 1,2 milionu. Jen na české straně tehdy zemřelo 120 lidí.

Vytvoření projektové dokumentace na stavbu soustavy přehrad na řekách Bílá a Černá Desná se ujal Ing. Wilhelm Plenkner. Navrhl postavení dvou přehradních nádrží, které spojovala štola sloužící k případnému přepouštění vody z jedné přehrady do druhé. Pro vlastní realizaci stavby vzniklo „Vodní družstvo pro stavbu přehrady na Černé Desné“. Předsedou družstva se stal průmyslník Wilhelm Riedel. Podle původního projektu měly ale vzniknout celkem čtyři přehrady. Po jedné na řekách Bílá a Černá Desná a další měly být postaveny na Blatném potoce a řece Kamenici. Realizace a dokončení se dočkala pouze první dvě jmenovaná vodní díla.

Příběh jako z katastrofického filmu.

Stavba obou přehrad pod vedením Ing. Wilhelma Plenknera probíhala současně v letech 1912–1915. Obě přehrady byly navržené a stavěné jako zemní sypané, u nichž je hráz postavena z materiálů, jako je zemina, písek nebo štěrk, to vše doplněno různě velkými kameny, které celý systém zpevňují. Hráz se navíc prolévá betonem. Stavbu postihly silné deště a na její kvalitě se nejspíš i podepsala i úsporná opatření, která bylo nutné přijmout z důvodu vypuknutí první světové války.

Přehrada na Bílé Desné včetně spojovací štoly byla dokončena v září 1915. Kolaudace dokončeného vodního díla proběhla v listopadu. Všichni doufali, že je ochrání před povodněmi, které je každoročně trápily. Nadšení vydrželo jen 10 měsíců. V pondělí 18. září 1916 byla přehrada naplněna přibližně ze dvou třetin a zadržovala 260 000 m krychlových vody. Kolem půl čtvrté odpoledne procházeli kolem přehrady dva lesní dělníci, kteří si všimli, že z přehradní hráze vytéká malý pramínek vody. Neprodleně informovali hrázného, který se okamžitě spojil s kanceláří s kanceláří Vodního družstva v Dolním Polubném. Správce stavby Ing. Emil Gebauer rozhodl o plném otevření obou výpustních ventilů. I když se hrázný pokoušel společně s dělníky tento pokyn splnit, bylo už pozdě. Krátce před čtvrtou hodinou odpolední už voda z pukliny tryskala tak silně, že s sebou brala i písek a kameny. Dělníci měli strach o svůj vlastní život a tak hráz opustili. Výpustě tak zůstaly otevřené jen ze tří čtvrtin.

Klidná Desná dnes
Klidná Desná dnes
Foto: Topi Pigula

Ve čtyři hodiny dostaly poštovní úřady pod hrází informaci, že mají informovat majitele jezů a náhonů, že „nějaký čas poteče korytem více vody“. Netrvalo to ale ani 15 minut a začala se propadat dlažba na návodní straně hráze a do obcí pod přehradou bylo odesláno varování: „Alarmujte hasiče, hráz se protrhla!“ Od objevení malého pramínku do protržení hráze uplynulo pouhých 70 minut. Voda se plnou silou valila otvorem širokým 18 m.

Průběh povodně

Před pátou hodinou odpolední se z lesa začalo ozývat temné dunění a nad lesem se vznášel oblak prachu. Povodňová vlna zasáhla jako první panskou pilu s hájovnou, kde bylo uskladněno na 5000 plnometrů dřeva. Voda poničila všechny stavby a vzala s sebou i zmíněné dřevo, jež pak společně s běsnícím vodním živlem konalo dílo zkázy v nižších částech údolí. V hájovně si živel vyžádal i první oběť na životě. Zemřela dvanáctiletá dcera majitele, která jako jediná zůstala doma.

Lidé utíkali na okolní svahy a bezradně sledovali spoušť pod sebou. Většina těch, kteří se snažili zachránit alespoň něco málo ze svého majetku, zemřela. V dolní části toku řeky Desné se nacházela železniční trať a viadukt. Obojí posloužilo jako jakási nárazníková zóna, která zastavila pohyb části pevného materiálu unášeného vodou. Menší škody způsobila voda v Tanvaldu vzdáleném asi 8,5 km od přehrady, kde voda zaplavovala sklepy, odnášela velké a nestabilní kůlny a poničila část vybavení zdejších továren. V Mladé Boleslavi, která je vzdálená asi 80 km od přehrady, se hladina vody v řece Jizeře zvedla asi o 20 cm.

Protržená přehrada - dnešní stav
Protržená přehrada - dnešní stav
Foto: Topi Pigula

Přehrada se při průtoku 150 m3 za vteřinu vyprázdnila asi za půl hodiny. Obraz zkázy umocňovaly nánosy písku a kamení, polámané stromy, na nichž visela nejen těla uhynulých zvířat, ale i lidských obětí a rozbořené domy. Přeživší se zoufale snažili najít své blízké. Do Desné byl poslán oddíl 200 ženistů z maďarského pěšího regimentu, kteří měli za úkol vybudovat nové cesty a mosty. Trosky poničených domů odstraňovali ruští váleční zajatci. Pohřeb 62 obětí se na hřbitově v Desné konal v sobotu 23. září 1916. Podle výzkumu zveřejněného v roce 2015 mohlo být obětí až 65.

Následky, ztráty a lidské tragédie

Pomineme-li ztráty na životech, tak i zbylý výčet ztrát je ohromný. O veškerý svůj majetek přišlo 370 obyvatel, kteří žili pod protrženou přehradní hrází. Celkem 95 rodin přišlo o střechu nad hlavou a 1020 lidí ztratilo zaměstnání. Dalších 69 domů bylo vážně poškozeno.

Vrchní státní dozor na stavbě vykonával Ing. Karel Podhajský, který neunesl tíhu vlastní zodpovědnosti a spáchal sebevraždu. Soudní proces, jenž nutně po tragédii následoval, trval celých 17 let. Rozhodnutím Okresního soudu v Tanvaldu ze dne 29. září 1932 byla jako příčina neštěstí označena geologická porucha, která se nacházela v takové hloubce, že nebylo možné ji objevit při průzkumných vrtech. Obžalovaní nakonec byli zproštěni obžaloby.

Text David Hainall

Aktuální stav Protržené přehrady
Aktuální stav Protržené přehrady
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama