Výročí 1. ledna 1718: Naše Národní technická knihovna patří k nejstarším na světě

Už před 300 lety se začala psát historie specializované knihovny.
Národní technická knihovna - Dejvice
Národní technická knihovna - Dejvice
Karelj CC BY-SA 3.0

 Národní technické knihovna (NTK) v Praze patří k nejstarším technickým knihovnám na světě. Specializovaná technická knihovna, předchůdkyně dnešní NTK, vznikla před 300 lety, 1. ledna 1718. Nyní již přes osm let sídlí NTK v nové budově v Praze-Dejvicích a nabízí 1,2 milionu svazků odborné literatury a časopisů i elektronické knihy a časopisy.

Národní technická knihovna
Národní technická knihovna
Pavel Culek

Doživotní renta za inženýrské umění

U zrodu technické knihovny stál fortifikační odborník Christian Joseph Willenberg, zakladatel Stavovské inženýrské školy, dnešní ČVUT. Ten jako válečný veterán napsal v roce 1705 císaři, že by byl ochoten za doživotní rentu vyučovat inženýrskému umění. Profesura inženýrství byla po rozhodnutí císaře Josefa I. zřízena dekretem českých stavů z 9. listopadu 1717 s platností od 1. ledna 1718 za účelem výuky "vojenských dovedností", zejména stavby opevnění. Tímto dekretem byl Willenberg jmenován profesorem inženýrství na Stavovské inženýrské škole a dostal 300 zlatých "jednou provždy" na nákup knih a učebních pomůcek. To se považuje za vznik knihovny. Knihy, o nichž se dá předpokládat, že patřily do této počáteční sbírky, uchovává NTK ve svých fondech dosud.

Dekret určil Willenbergovi 12 žáků, které byl povinen vyučovat ve svém bytě na Malé Straně, kde měl rovněž uchovávat knihy a učební pomůcky. V roce 1720 se Willenberg přestěhoval i se sbírkou knih na Staré Město. Významného pokroku dosáhla škola po značném rozšíření žáků ve druhé polovině 18. století za třetího profesora Franze Leonharda Hergeta (1741-1800). Ten vyučoval a pečoval o sbírku knih ve svých bytech, nejprve v Týnské ulici, pak na Kozím plácku a v domě na rohu Staroměstského náměstí a Melantrichovy ulice. Herget také změnil orientace školy i sbírky knih z vojenského inženýrství na civilní.

V letech 1777 až 1786 sídlila škola i knihovna v Klementinu, v roce 1786 se přestěhovala do tzv. svatováclavského semináře v dnešní Husově, tehdy Dominikánské ulici na Starém Městě. Zde sídlila knihovna - od roku 1879 jako Knihovna vysokých škol technických (KVŠT) - jako součást polytechnických vyučovacích ústavů, předchůdců dnešního ČVUT.

Mezi základní obory patřilo vojenství

V roce 1806 měla knihovna sbírku až 1700 svazků. Do podoby klasické knihovny se fondy podařilo zformovat až v roce 1831, kdy zakladatel Královského českého stavovského technického učiliště František Josef Gerstner pověřil péčí o sbírku adjunkta na oboru chemie Karla Josepha Napoleona Ballinga, pozdějšího profesora chemie. Ten vytvořil základní vrstvu fondu knihovny v pěti oborových skupinách: matematika, stavebnictví, chemie, mechanika a vojenství.

V roce 1935 se knihovna přestěhovala do východního křídla Klementina. Přestavbu křídla Klementina pro potřeby knihovny pojal architekt Ladislav Machoň velmi radikálně: od průjezdu z Mariánského náměstí byl celý trakt podél Seminářské uličky vybourán, zůstaly stát pouze obvodové zdi a do nich byl vestavěn betonový skelet. Výhodou bylo to, že tady vznikla knihovna na svou dobu moderní. Zásluhu na tom měl i Antonín Moucha, který stál v jejím čele v letech 1914 až 1945.

Telefon a potrubní pošta

Knihovna byla vybavena telefony a potrubní poštou. Patra byla propojena zázrakem techniky - horizontálně-vertikálním mechanickým dopravníkem, který však po válce přestal fungovat. V roce 1960 byla knihovna přejmenována na Státní technickou knihovnu (STK).

Klementinum postupně přestalo nárokům STK stačit, proto v lednu 2001 proběhla architektonická soutěž na novou budovu v areálu vysokých škol v Praze 6 - Dejvicích. Stavba začala v říjnu 2006. Knihovna dle návrhu studia AK Architekti (nyní Projektil Architekti) byla dokončena v prosinci 2008. Budova NTK získala celou řadu ocenění, například cenu primátora hl. m. Prahy (Stavba roku 2009), cenu Státního fondu životního prostředí ČR za infrastrukturu, cenu Klubu Za starou Prahu za novostavbu v historickém prostředí a v roce 2010 Grand Prix Obce architektů.

Současný název NTK získala v roce 2009 po přestěhování do novostavby. Nová knihovna má nyní pod jednou střechou fond někdejší STK, ale i část fondů knihoven ČVUT a VŠCHT. V budově je i pobočka Městské knihovny.

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama