VIDEO: Brzy najdeme planetu vhodnou pro vznik života, tvrdí vědci.

Technika dnes umožňuje skenovat tisíce hvězdných systémů najednou. Nalezení planety vhodné ke vzniku života je jen otázkou času.
Takhle by mohla vypadat žhavá planeta Corot-7b

Co dnes dělají vědci zkoumající možnost existence života ve vesmíru? Hledají malou kamenitou planetu, která bude v ideálním případě mít v odpovídající vzdálenosti zdroj energie a na svém povrchu kyslík, vodu, uhlík, organické sloučeniny a aminokyseliny. To jsou alespoň nezbytné stavební kameny „pozemského“ života. Vedle pevného povrchu je pro takovou planetu nejdůležitější vzdálenost od zdroje energie, tedy od příslušné hvězdy. Například Země je od Slunce vzdálená 149 milionů kilometrů a díky tomu se zde vyskytuje voda v kapalném skupenství. Jaká je ale šance, že vědci objeví ve vesmíru planety podobné Zemi?

 

V roce 1995 astronomové objevili planetu obíhající kolem hvězdy vzdálené 55 světelných let od Země. Je to 51 Pegasi b (v roce 2015 přejmenovaná na Dimidium) v souhvězdí Pegase. Myšlenka na existenci mimozemského života se poprvé přesunula z vědecko-fantastické literatury do vědeckých ústavů a laboratoří. Od té doby vědci našli stovky dalších planet, většina z nich jsou ale plynoví obři, kteří nemají pevný povrch – jsou to obrovské koule plynného vodíku a helia podobně jako Jupiter a Saturn.

Dosud jsme našli jen několik planet s kamenitým povrchem, ale ty jsou mnohokrát větší než Země. Navíc vedle pevného povrchu je pro potenciálně „životaschopnou“ planetu klíčová vzdálenost od zdroje energie, tedy od nejbližší hvězdy. Ve zmrzlých světech jsou totiž molekuly jednotlivých prvků pevně zafixované, nemohou se pohybovat a nedochází ke vzájemné interakci. Obdobně je tomu na příliš horkých planetách, kde chybí voda v tekutém skupenství a jednotlivé stavební molekuly se chovají jako zrnka písku – také se nespojují. Například jedna taková planeta, COROT-7b, krouží tak blízko u své hvězdy, že teplota na jejím povrchu dosahuje 3000 stupňů Celsia.

Porovnání velikosti - zleva Země, planeta Corot-7b a Neptun
Porovnání velikosti - zleva Země, planeta Corot-7b a Neptun
Wikimedia Commons

 

Co vlastně hledáme?

Odhaduje se, že od doby, kdy se objevila první forma života, existovalo na naší planetě 100 miliard druhů a miliony jich tu žijí právě teď. Tento fakt při hledání života ve vesmíru mnoho napovídá. Mimo jiné je zřejmé, že život může mít nejrůznější podobu a také velikost. Stačí se podívat na osazenstvo jedné hrsti hlíny – můžete v ní objevit žížalu, ale už neuvidíte roztoče, prvoky a především miliony bakterií. V prvé řadě se proto mimo Zemi hledají právě bakterie – pokud je nenajdeme, šance najít nějakého vysokého a elegantního mimozemšťana bude mizivá.

Malí zelení mužíčci

Mimozemský život najdeme do 20 let, tvrdí NASA. A ví, jak bude vypadat!

 

Podle vědců se blíží chvíle, kdy bude možné říci, jestli život existuje i někde jinde ve vesmíru. Najít planetu přinejmenším velikostně podobnou Zemi je hlavním úkolem Keplerova teleskopu (sonda s ním byla vypuštěna 7. března 2009). Ten na oběžné dráze znovu a znovu porovnává svit desetitisíců hvězd a registruje i sebenepatrnější odchylky. Pokud totiž i velmi malá planetka čas od času přechází přes své slunce, Keplerův teleskop si toho všimne – dokáže zachytit změnu svitu hvězdy v řádu jedné setiny procenta.

Upozornění od „Keplera“ pak přebírá jeden z největších teleskopů na Zemi umístěný na vrcholku sopky Mauna Kea na Havajských ostrovech. Ten pak dokáže určit hmotnost planety a její vzdálenost od Země.

Proč jsme nenašli život na Venuši a na Marsu?

Najít pevnou planetu v ideální vzdálenosti od hvězdy ještě nezaručuje úspěch. Mars a Venuše jsou také planety v obyvatelném pásmu naší sluneční soustavy, přesto jsme na nich život nenašli. Například Venuše: Teplota na jejím povrchu je kolem 600 stupňů Celsia a kdysi na ní bylo velké množství vody. Do atmosféry se ale postupně dostalo množství skleníkových plynů, které ji zcela uzavřely a ohřály. Dnes je Venuše suchá a bez života, atmosférický tlak na povrchu je 90krát větší než na Zemi a povrch bičují deště kyseliny sírové.

Start rakety Space X Falcon, foto: Space X

Raketa pro kolonizaci Marsu se už chystá

 

Mars má opačný problém – nemá dostatek skleníkových plynů, které by zadržovaly teplo, a tak se z něj stal chladný a pustý pouštní svět. Vědci uvažují, kolik dalších jiných elementů existuje, aby způsobily neobyvatelnost planety.

Podle odborníků do pěti let budeme z Keplerových výsledků vědět, jak obvyklé jsou planety podobné Zemi. Teleskop prověří přibližně 100 000 hvězd z asi 200 miliard hvězd v naší galaxii. I kdyby jen jedna z tisíce hvězd v Mléčné dráze měla planetu podobnou Zemi, znamenalo by to, že v naší galaxii existují takových planet miliony.

Pátrání ve sluneční soustavě pokračuje

Fascinující, ale nikoliv nemožná je i představa, že by mimozemský život mohl existovat přímo v našem slunečním systému – pod povrchem planet nebo na měsících, které kolem nich obíhají. Například v roce 2008 na Marsu přistála americká sonda Phoenix a učinila mimořádný objev. Když se modul při přistání zaryl do prachu, objevila sonda několik centimetrů pod povrchem krystalky zmrzlé vody. Předpokládá se, že hlouběji pod povrchem Marsu, kde to tlak a teplota umožní, je voda i v kapalném stavu.

Měsíček Europa

Gejzíry na měsíci Europa! Znamená to život?

 

Vědce nesmírně zajímá i oceán ztuhlé vody pod povrchem Europy, zmrzlého měsíce Jupitera. Pozoruhodný je i největší měsíc Saturnu, Titan. Atmosféra a jeho povrch připomíná Zemi před 3,5 miliardami let. Jeho atmosféra obsahuje množství metanu, který díky teplotě –180 stupňů Celsia dopadá v podobě deště na povrch. Na něm jsou tak jezera, řeky a moře z kapalného plynu. Metan není určitě pro vznik života stejně vhodný jako voda, ale je to přinejmenším médium, ve kterém mohou látky vzájemně vytvářet vazby.

(mih)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama