Vědci objevili bratrance planety Země: existuje tam také inteligentní život?

Asi 500 světelných let od Země, v souhvězdí Labutě, se nachází planeta s chytlavým názvem Kepler-186F.
Srovnání Země a Keplera 186f

Tato planeta má podobnou velikost jako Země a obíhá kolem červeného trpaslíka, který má poloviční velikost a hmotnost jako naše Slunce. Rok na Kepleru-186F trvá 130 dní.

Podle vědců je toto vůbec první planeta, která se nachází v takzvané zóně Zlatovlásky – tedy v takové vzdálenosti od hvězdy, aby na planetě mohla být voda v tekutém skupenství, což astrobiologové považují za nutnou podmínku k existenci života. Název zóny vychází z verze pohádky, ve které Zlatovláska jedla jen ovesnou kaši, která nebyla „ani příliš horká, ani příliš studená“.

Astronomové se také domnívají, že na planetě je kromě vody i pevnina. Což je důvod, aby se o ni zajímali i astrobiologové, kteří pátrají po známkách života v hlubinách vesmíru. Někteří vědci již dlouho věří, že život tam někde je, doposud ale nebyli schopni to prokázat.

Kepler186f-ComparisonGraphic-20140417_improved Foto:

Planetu objevil astronom Thomas Barclay z amerického Národního úřadu pro letectvo a vesmír (NASA), když využil údaje zaznamenané Keplerovým vesmírnym teleskopem. Na základě snímků se Barclay domnívá, že našel nový hvězdný systém, ve kterém pět planet obíhá kolem hvězdy spektrální třídy M. To jsou hvězdy, které jsou o mnoho menší a temnější než naše Slunce a nejsou dost jasné na to, abychom je viděli pouhým okem. Jsou také známé jako červení trpaslíci.

Skoro dvojče. A co život?

Planeta je podle vědců z NASA od svého „Slunce“ nejvzdálenější a je jen 1,1 krát větší než naše Země. A i když už vědci v minulosti našli planety podobné Zemi, tato je svou velikostí nejpodobnější. To je rozhodující, protože planety velikostně podobné Zemi jsou podle vědců s největší pravděpodobností nejvhodnější k udržení inteligentního života, který bychom dokázali rozpoznat. Nalezení vody je obzvláště významná událost, protože voda má jedinečné fyzikální vlastnosti, funguje jako rozpouštědlo, jež usnadňuje promíchání organických sloučenin. To je nezbytné pro formy života na bázi uhlíku. A i když je možné, že život na jiné planetě není na bázi uhlíku, vědci to tipují. Uhlík je totiž ve vesmíru jedním z nejvíce zastoupených prvků, proto předpokládají, že další inteligentní život by mohl být právě na jeho bázi.

Od objevu planety k určení života na jeho povrchu je samozřejmě ještě dlouhá cesta. I proto, že podle vědců není planeta Kepler-186F dvojčetem naší Země, spíš je něco jako její bratrance. Už jen proto, že neobíhá kolem Slunce, ale kolem červeného trpaslíka.

Keplerův teleskop doposud objevil téměř 3000 planet mimo naši sluneční soustavu. Pětina z nich se označuje jako superzemě, protože jsou svou velikostí podobné Zemi (v rozmezí od 1,25 až po dvojnásobek). Některé z planet jsou v zóně Zlatovlásky, ale protože jsou příliš velké, je pro vědce složité je studovat.

Lucie Kořistová

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama