Problém jménem lepek. Proč pořád používáme nebezpečnou substanci?!

Lepek je skrytá hrozba. Ovlivňuje naši paměť a myšlení!
Lepek přináší smrt

I v druhé části rozhovoru Martiny Kociánové s Milanem Calábkem se mluvilo o vlivu jídla na náš organismus. O tom, že si s potravou můžeme vkládat do úst věci, které nás udrží v kondici, nebo ty, které nás postupně umoří.

První díl najdete ZDE:  Pokud jíme chléb, tak by neměl obsahovat lepek. Protože lepek patří k jedné z nejvíc nebezpečných věcí, které můžeme v naší potravě přijímat, a který má vliv na neuvěřitelnou spoustu nemocí.

Martina: Zastáváte názor, že chléb je první fast food na světě?

Dřív to bylo jinak. Naši předkové jedli chléb a zapíjeli ho mlékem. Jenže to mléko nebylo pasterizované. Navíc lepek tenkrát byl tak 10%, dneska tvoří asi 80% bílkoviny. Bílkovina je v zrnu uměle zvyšovaná a to nemluvím o genetické úpravě.

U každého z nás se lepek mění v žaludku na gluteomorfin, který je opiátem, napadá náš mozek, zhoršuje naši paměť, kognitivní schopnosti a poškozuje naše myšlení. A totéž dělá kasein z mléka, který se v žaludku mění na kaseomorfin. Ale dříve to nedělal, protože se používalo nepasterizované mléko.

Nepasterizované mléko má dostatek enzymů, které změní kasein tak, že působí na prostupnost našich střev léčivým způsobem. Lepek střeva otevírá a tím se nevhodné bakterie a nedokonale strávená strava dostávají do organismu a vnikají autoimunitní nemoci. Nepasterizované mléko umí uzavřít střeva tak, aby nebyla propustná. Proto u našich předků nedocházelo k těmto pohromám.

Martina: V minulém díle jste mluvil i o červeném víně

Uvedu příklad: Anglický expert kardiolog Roger Corder navštívil v roce 2002 Sardinii, kde studoval vnitrozemí, protože tam na počet obyvatel žije nejvíc stoletých lidí.  A zjistil, že tamní lidí jí naprosto strašně. Husy, sádlo, vepřové sídlo, žádné ryby. Ale to, co tvoří základ té jejich dlouhověkosti, je vysoký obsah proantokyanidu v místním víně, které z tohoto hlediska patří k nejlepším na světě.

A je to proto, že po katastrofě s révokazem císařský výnos v Evropě přikázal fermentovat sedm dní. Nicméně Sardové na to kašlali a jejich víno doteď fermentuje minimálně tři neděle. Víno, které se déle fermentuje, tak získá víc resveratolu a proantokyanidu.

Jaká další vína jsou plná zdraví prospěšných látek? Co se nepřiznaně přidává do másla? Proč je fruktóza hlavním viníkem nárůstu obezity? 

Přečtěte si celý rozhovor TADY.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama