Farmáři budoucnosti budou pěstovat ve vyprahlé krajině i uvnitř mrakodrapů

Africký superskleník přinese zemědělství i do pouští
Sahara Forest Project

Etiopie není zrovna rájem pro farmáře. Ačkoliv ani v zimních měsících během noci teploty neklesnou pod nulu, rozsáhlé oblasti země mají problémy s vodou. Západ Etiopie tak trápí průměrné roční srážky až 200 centimetrů, sever naopak čelí suchu v podobě pouhých 10 centimetrů roční závlahy. Pro srovnání, průměr ročních srážek v Česku činí 120 centimetrů. V minulosti stát několikrát čelil rekordním vlnám sucha. Nápad na levný mobilní skleník zadržující vlhkost z dílny etiopské University of Gondar by proto mohl pomoct řadě farmářů.

Pyramida uprostřed pouště

Na základní úrovni pyramidově vytvarovaný skleník operuje stejně jako všechny podobné konstrukce – s tím, jak se během dne zvyšují teploty, zadržuje vodní páry vypouštěné rostlinami a půdou u stropu na své konstrukci a umožňuje tak její využití při nové závlaze. S příchodem noci se však jeho funkce mění. Vrchol skleníkové pyramidy se totiž rozloží a odkryje zásobník sbírající atmosférickou (externí) vlhkost kondenzující ve večerních a nočních hodinách. Tato voda pak může být znovu využita k dodatečné závlaze i jako pitná voda.

Může se to zdát jako prkotina, chudé rovníkové státy, zvláště s odlehlými regiony, však podobně vyladěný lehký "superskleník" rozhodně ocení. Projekt ukazuje, že budoucí zvyšující se poptávka po plodinách může do určité míry zúrodnit i suché části planety. V konečném důsledku by masově produkovaný gondarský hybridní skleník mohl přinést větší stabilitu a růst do vyprahlých částí země a nakonec možná i udržitelné zemědělství ve vyprahlé Africe i jiných pozemských končinách.

Právě cílení na malé farmáře je výhodou etiopského projektu. V ideji překopat pouště do rajské zahrady však Etiopané rozhodně nejsou jediní – monstrózní projekty minulosti, které namísto startu "odspodu" cílily na epické změny krajiny, však v minulosti řadu ambiciózních plánů předčasně zazdily.

Budoucnost zemědělství

Jedním z příkladů je program Sahara Forest Project, jenž chce vybudovat desalinační fabriky pro přeměnu mořské vody ve sladkovodní tekutinu, jež by byly napájeny solárními elektrárnami. Získaná voda by pak byla využívána k zavlažování obrovských skleníků na nedalekých průmyslových farmách. Taková propozice je však nadmíru technicky ambiciózním a především velmi drahým projektem, navíc uplatnitelným jenom pro přímořské oblasti. Byť by Sahara Forest Project měl být výdělečným projektem a jeho pilotní program dopadl kladně spoluúčastí Jordánska, potrvá minimálně dekády, než bude mít významnější dopad.

Na každý pád se ukazuje, že budoucnost zemědělství bude dost možná na hony daleko od současné závislosti na úrodné půdě a mírném podnebí. Zatímco subtropické a tropické státy možná budou masivně měnit slanou vodu na sladkou, přelidněné oblasti vsadí na tzv. vertikální farmy. Jedním z nich je i farmářský mrakodrap, který plánuje postavit holandská zemědělská společnost PlantLab.

Díky maximálnímu navrstvení úrodné půdy (popřípadě hydroponie) nad sebe by průměrný věžák PlantLabu mohl pěstovat plodiny mnohem rychleji a efektivněji, pro uzavřený systém navíc zcela bez pesticidů. Pokud budou mrakodrapy tolik plodit, kolik si PlantLab slibuje, pro uživení budoucích devíti miliard lidí by stačilo mrakodrapy vydláždit plochu kolem 5000 čtverečních kilometrů, tedy zhruba území Moravskoslezského kraje.

Ladislav Loukota

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama