Desítky lodí pod hladinou moře objeveny

Vrak sovětské lodi v estonských vodách Zdroj: CC BY-SA 4.0

Mořské dno je historickou pokladnicí, v níž leží desítky, možná stovky tun zlata, tisíce lodí a nikdo neví, co ještě. Aktuálně je lidstvo o 40 lodí bohatší. Tedy pokud se je povede je ze dna vyzvednout.

Na dně moří spočívají nejen vraky lodí, byť těch je samozřejmně nejvíce, ale i vraky ponorek, aut či letadel.

"Největším vrakem byla po mnoho let sesterská loď Titanicu nazvaná Britannic (1914–1916). V roce 1916 najela na minu v Egejském moři. Loď se potopila za 55 minut, tedy mnohem rychleji než její dvojče Titanic. Loď objevil Jacques-Yves Cousteau roku 1975 v hloubce cca 120 metrů pod hladinou. Dne 13. ledna 2012 se stala největším vrakem 290 metrů dlouhá a 35 metrů široká loď Costa Concordia. Ta byla ale později z mělčiny vyzvednuta, odtažena a sešrotována," píše encyklopedie wikipedie

vrak lodi Dimitrios Zdroj: Wikipedia commons

Vrak lodi Dimitros

Vraky 40 lodí z dob osmanské a byzantské říše objevila na dně Černého moře mezinárodní skupina výzkumníků. Projekt průzkumu dna podle ruských médií zorganizovala univerzita v britském Southamptonu. Zbytky lodí byly nalezeny v hloubce 1800 metrů.

Nález experti označují za významný příspěvek ke studiu starověkého a středověkého osídlení břehů Černého moře. Vraky byly objeveny s pomocí moderní technologie trojrozměrného zobrazování, aniž bylo narušeno mořské dno.

Podle šéfa průzkumné expedice Johna Adamse se zbytky lodí dobře zachovaly, protože pohřebiště lodí leží v "mrtvé" zóně Černého moře, kam neproniká světlo a kde je nízká hladina kyslíku.

Expedice byla podle ruské tiskové agentury TASS původně zaměřena na průzkum kolísání hladiny Černého moře a dopad tohoto jevu na osídlení jeho břehů.

ČTK