4 planety, které bychom měli osídlit dříve než Mars

Je Mars nejlepší volbou?
Marsovské vozítko
Marsovské vozítko
NASA

Elon Musk si brousí zuby na Mars. Opravdu se nám však vyplatí zabydlovat zrovna rudou planetu? Možná, že by to snáze šlo u čtyř dalších těles sluneční soustavy. Oproti Marsu mají totiž mnohá výhodu v jasném druhu zboží, které by pomohlo kolonii prosperovat. A některá z těchto míst máme doslova na dosah.

Měsíc

Místní komodita: kosmické lodě

První výběr je tím nejlogičtějším – nač chodit příliš daleko, když odpověď je nám doslova na očích! Kolonie na Měsíci by měla celou řadu logických výhod. V první řadě by byla bezpečnější, protože záchrana by trvala dny, nikoliv měsíce. V řadě druhé by mohla díky blízkosti udržovat čilý obchod se Zemí a zůstat s námi propojena. Co by bylo místní komoditou? Oproti všeobecnému dojmu by se nejspíše nevyplatilo na Měsíci těžit Helium3, zato bychom tu však mohli najít nedotčené vyvřeliny vzácných kovů. Něco podobného si slibujeme i od asteroidů, ale Měsíc by jim mohl solidně konkurovat.

Pokud by to rozjelo místní kolonizaci, Měsíc by se časem mohl stát jakousi ideální přestupní stanicí a loděnicí. Posádky létající ze Země by stále přišly o mnoho paliva při přestupu, ale nižší lunární gravitace a absence atmosféry by jim při stavbě meziplanetárních lodí z měsíčních materiálů učinily přesto výhodnější nabídku.

Titan

Místní komodita: palivo

Když už naopak budeme atmosféru hledat, proč se namísto Marsu s jeho tenkou slupkou nepodívat raději po něčem, co má skutečné mraky? Třeba právě po Titanu – tento Saturnu má díky husté atmosféře výhodu v minimální radiaci i podmínkách podobných těm na Zemi, jenom s mnohem nižší teplotou. Na povrchu najdeme metanové řeky a voda tu má jenom formu ledu, ale to první bychom snadno mohli překovat v palivo pro kolonii a to druhé by se i tak mohlo v uzavřených městech stát zdrojem vody a vzduchu.

Povaha Titanu jako světa doslova se koupajícího v palivech navíc nabízí možnost Titanu prosperovat jako benzínka pro další výpravy do sluneční soustavy. Oproti jiným kandidátům našeho výběru má navíc Titan unikátní postavení v centru saturnského systému – jeho kolonisté by mohli využívat hojnosti dalších blízkých Měsíců i prstenců a skokově šířit svůj vliv. Titan je sice relativně dále než Mars, faktem ale je, že pro výpravy za Měsíc není už v rizicích pro kolonii vzdálenost 1,5 astronomických jednotek či 10 astronomických jednotek už takový rozdíl – život riskuje kolonie v obou případech prakticky stejně bez naděje na záchrannou misi.

Titan
Titan
MASA

Venuše

Místní komodita: energie

Teraformace Venuše by byla nejméně stejně náročným podnikem jako v případě Marsu – i u Venuše by bylo nutno vytvořit umělou magnetosféru chránící kolonisty přes sluneční a kosmickou radiací, stejně jako by bylo třeba na planetu dopravit velké množství vody, nejspíše s pomocí komet. Venuše navíc disponuje velmi pomalou rotací, takže by něco (nejspíše opět série impaktů) muselo rotaci planety urychlit. Nejde jenom o to, že by pomalá rotace činila problémy lidem žijícím na povrchu, byla by i zkázonosná pro zemědělství a vedla by k ničivým projevům počasí.

Venuše je přesto v jistém ohledu výhodnější. Vtip je v tom, že na rozdíl od Marsu je většina procesů úpravy Venuše relativně ničivého charakteru, které by se daly provést z vesmíru pomocí dopadů komet na povrchu. Na Marsu je nutné atmosféru zesílit, ale na Venuši ji naopak musíme ztenčit – a proces ničení je vždy o něco méně náročnější než proces budování. Venuše je navíc skoro stejně velká jako Země a podmínky na povrchu by tak lidem a jejich stavbě nejspíše vyhovovaly více. Navíc, díky tomu, že je Venuše blíže Slunci, měla by podobnou výhodu v solární energetice jako Merkur, ale bez jeho gravitace.

Putování k planetám (2) - Venuše a Merkur
Putování k planetám (2) - Venuše a Merkur

Merkur

Místní komodita: více energie

Povrch první planety sluneční soustavy samozřejmě dost dobře teraformovat nikdy nepůjde. Problémem je navíc už let k Merkuru či od něj – v obou případech je kvůli Slunci potřeba více paliva než pro let třebas směrem k Marsu. Nicméně Merkur by se přesto mohl velmi dobře stát levnou továrnou kolonizování sluneční soustavy. Díky blízkosti Slunci je u něj zisk energie ze Slunce teoreticky dvaapůlkrát větší. Dnešní solární panely by tu měly problém se zahříváním, vyvíjené panely s chlazením však snad už nikoliv.

Jde o stejnou výhodu, jakou by měla Venuše, jenom ještě větší. Podstatné je, že na rozdíl od Marsu by kolonie na Merkuru mohla vyrábět produkt, a tak sama živit svou expanzi již od počátku. Dostat produkty pryč z Merkuru by byl oříšek – díky levnější energii by se o to však mohly snad postarat různé formy railgunů napájených primárně elektřinou. Kolonie by samozřejmě musela být dokonale uzavřená a pod povrchem – ale totéž bude platit prvních pár staletí i pro Mars.

Futurista George Dvorsky dokonce navrhuje, že by Merkur měl být postupně vytěžen a přeměněn na továrnu tzv. Dysonova roje, který by Slunce na úrovni Merkuru či blíže obklopil množinou solárních kolektorů a měst. Taková konstrukce by mohla jednou uzmout centrum moci soustavy i Zemi.

Planeta Merkur
Planeta Merkur
NASA

Jestli se tak však stane, je samozřejmě doslova ve hvězdách.

Text: Ladislav Loukota 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama