S ropuchou na rakovinu! Čínská medicína vrací úder

Na principy tradičního čínského léčení se západní, na ověřitelných důkazech postavená medicína dívá poněkud skrz prsty. Jenže v případě ropušího jedu, s nímž tradiční asijské léčitelství pracuje celkem běžně, se našel společný jmenovatel. Aby ne, když je ve hře léčba rakoviny!
Ropucha čínská

Ropucha. Hanlivé přízvisko starých dam, nezbytný doplněk receptů pohádkových čarodějnic i synonymum něčeho prostě jen ošklivého. Jenže ropuší jedy, bufotoxiny, jsou známy už po staletí.

Ne nadarmo Alfréd Brehm ve svém Životě zvířat praví: „Není snad živočicha, jemuž by lidé činili takovou křivdu, jejž by měli v takové ošklivosti a tak zuřivě pronásledovali, jako ropuchy. Již Gessner ji nazývá zvířetem studeným, vlhkým, jedovatým, ohyzdným a ošklivým. Dotkne-li se jí člověk, shnije prý mu ruka, i v těle účinkuje jako prudký jed. Pravdou jest však, že si lidé vzdělaní i suroví, Evropané jako Američané, lidi bílé, hnědé i černé pleti ropuchy oškliví a horlivě ubíjejí.“ Ale možná že se ropuchám blýská na lepší časy. Jed jedné z nich se ukazuje být slibným farmakem pro léčbu rakoviny.

Bradavičnaté léčitelka

Bufo gargarizans aneb ropucha čínská – tak zní jméno bradavičnaté žáby, která rozsvítila světélko naděje v očích lidí zabývajících se rakovinou. „Tento druh je znám z Ruska, Číny, na celém Korejském poloostrově a v Japonsku. Nachází se i na ruském Dálném východě (včetně východní Sibiře), na sever od údolí řeky Amur, ve většině střední, jihovýchodní a severovýchodní Číny. Výšková zonace tohoto druhu zaujímá ekosystémy ve výškách 20–800 metrů nad mořem,“ udává Světový svaz ochrany přírody s poznámkou, že se nejedná o ohrožený druh. Huachansu je jméno tradičního čínského léčiva vyráběného za použití ropuch už zhruba jedno tisíciletí.

Bujení buněk

Je rakovina jen nemoc moderní doby? Na co umírali naši prapředkové?

V roce 1991 byl extrakt oficiálně uznán jako léčivo pro léčbu rakoviny. „Pod názvem cinobufacini byl čínský preparát huachansu postupně testován v preklinických zkouškách v několika laboratořích a posléze podroben také klinickému testování,“ píše Jiří Patočka v krátkém příspěvku aktuálního čísla časopisu Vesmír. „Výsledky našeho šetření ukazují, že srdeční glykosidy, jako je například bufalin, obsažené v huachansu, jsou zodpovědné za buněčnou smrt rakovinotvorných buněk,“ píše se ve zprávě publikované The American Association for Cancer Research. Jak ukazují výzkumy vedené západním přístupem k medicíně, cinobufacini se ukazuje být velmi slibným lékem. Těžko říct, zdali se podaří ropuchám překonat „ošklivou“ image, ale pro člověka vzdělaného je jejich jedovatost dobrou zprávou.

 Text: Topi Pigula

 MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Smrt rakoviny

Je rakovina poražená? Čeští vědci na stopě úžasného objevu!

Geneticky upravené potraviny

Způsobují geneticky modifikované potraviny rakovinu? Velký vědecký spor

Drosophila

Objev: Mouchy vidí rakovinu. Pomůže nám to s léčbou?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama