Může bobr za globální oteplování?

Bobři měli na krajinu vždycky velký vliv, o tom se ví už dlouho. Ale jak moc ovlivňují i klima celé planety, o tom doposud vědci netušili...
Kapitální bobr

Kromě člověka jen málo tvorů ovlivňuje životní prostředí tolik jako bobr. Bobři kácejí stromy, z nichž vytvářejí hráze. Tím blokují „přirozené“ vodní toky, čímž opravdu výrazně mění krajinu. Podle posledních studií to dokonce vypadá, že bobři mají podíl i na globálním oteplování.

Nová práce ukazuje, že bobří přehrady zadržují uhlík. Tím brání skleníkovým plynům, aby unikaly do atmosféry. Když pak ale bobři přehradu opustí, plyny s obsahem uhlíku se uvolní do atmosféry, což podle klimatologů může mít vliv i na oteplování planety.

Pokud se vám zdá, že bobři tak velký vliv nemají nebo nemohli mít, víte toho o nich jen málo. Než se do Severní Ameriky dostali Evropané, žilo zde nejméně 400 milionů bobrů – to je zhruba stejně, jako dnes lidí. Bobry osídlené oblasti zabíraly přes 15 milionů čtverečních kilometrů, což představuje skoro 60 procent celého kontinentu!

FOTO: Wikimedia Commons

Operace Bobr: v 50. letech zachraňovali zvířata tak, že je házeli z letadel

Díky milionům let trvajícímu bobřímu vlivu získala Severní Amerika svou dnešní podobu. Nebýt bobřích hrází, zřejmě by nikdy nevznikly ekosystémy poskytující život mnoha dalším živočišným druhům. O vlivu bobrů na krajinu se sice ví, ale o jejich vlivu na uvolňování uhlíku do atmosféry se doposud moc nemluvilo. Jednou z vědkyň, které se této otázce věnují, je geoložka Ellen Wohlová z Colorado State University.

V Coloradu studovala tzv. bobří louky – oblasti zaplavené vodou z bobřích hrází. V tomto protoru je celkem 148 opuštěných bobřích hrází, takže jde o ideální místo pro pochopení jejich vlivu na životní prostředí. Takto získaná data pak porovnala se staršími vědeckými pracemi. Výsledek je víc než zajímavý.

Hráze a dřevo

Protože se díky hrázím zvyšuje vodní hladina, nedostane se kyslík ke dřevu a dalšímu organickému materiálu pod vodou. Proto se pak tento materiál rozkládá výrazně pomaleji; Wohlová zjistila, že takto „utopené“ stromy vydrží pod vodou až 600 let, tedy výrazně déle než na vzduchu. Jenže když pak bobři odejdou a přestanou se o hráz starat, voda poklesne a oxid uhličitý se začne velmi rychle a ve velkém množství uvolňovat do atmosféry.

papuchalk otvírák

Bobr, aligátor a papuchalk: zvířata, která můžete jíst i během půstu

Podle Wohlové a jejího týmu ukrývaly bobří přehrady na zkoumaném území asi 12 procent oxidu uhličitého, nejčastěji uloženého ve dřevě. Jenže kdyby nebyly přehrady opuštěné, bylo by v nich uloženo přes 23 procent celkového počtu oxidu uhličitého z krajiny. Proti množství, za které je zodpovědný člověk, je to sice málo, ale v dobách, kdy bobři vládli Americe, musel být jejich vliv obrovský. Rozhodně měli významný vliv na celkové klima planety, dlouhé miliony let zřejmě mnohem větší než člověk.

Na nebezpečí opuštěných bobřích přehrad upozorňují i další ekologové, například Jennifer Edmondsová z University of Alabama. Podle ní se v hrázích skrývá obrovské množství oxidu uhličitého, který se během příštího století uvolní. S touto možností dosavadní modely předpovědí nepočítaly a je třeba je vzít v úvahu…

 

 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama