Elektrošoky do mozku! Tak se dá podle nové studie zvýšit inteligence...

Mozek pod proudem je kreativnější, zjistili vědci. Nová neinvazivní metoda může pomoct léčit deprese nebo schizofrenii.
Elektřina do mozku je príma!

Působí to trochu jako brutální vědeckofantastický příběh z doby Marry Shelley, autorky Frankensteina, zbrusu nová metoda působení elektrického proudu na lidský mozek však slibuje významný pokrok v léčbě psychických poruch. Její princip v zásadě spočívá ve vystavení mozku slabému elektrickému proudu, který stabilizuje mozkové vlny. Za pokus však nejsou zodpovědní ani šílení vědci, ani ezoteričtí mágové, nýbrž rozsáhlý tým neurovědců z lékařské fakulty americké University of North Carolina School.

Motor kreativity a přemýšlení

Může to znít nebezpečně, americký tým ale lidské mozky po několik minut vystavil pouhému slabému, desetihertzovému elektrickému proudu vytvořenému mezi třemi elektrolyty napojenými na vrchní část hlavy. Ve výsledku pozoroval zvýšení oscilace mozkových alfa vln tak notně, že šlo změnu pozorovat přímo na záznamu elektroencefalogramu (EEG). Ve výsledku proces u zdravých dospělých jedinců zvýšil kreativitu o 7,4 %, přičemž testování probíhalo skrze Torranceho figurální test tvořivého myšlení. Výsledky, publikované v časopise Cortex, byly potvrzeny skrze kontrolní skupinu, které byla podána placeba, jež jejím členům měla rovněž zvýšit kreativitu. V jejím případě však na nárůst tvořivosti nedošlo.

"Šlo nám o to dokázat, že je to možné," říká k výsledkům doktor Flavio Frohlich, vedoucí projektu, "Podali jsme důkaz, že specifické zesílení alfa vln může zaktivovat konkrétní typ chování – v tomto případě kreativitu." Namísto přípravku pro nedostatečně tvořivé hlavy však jeho tým doufá v průlom v léčbě pacientů bez nutnosti nasadit psychofarmaka. "Naším cílem je ale použít tuto metodu k pomoci pacientům s neurologickými a psychologickými nemocemi," nechává se dále slyšet doktor Frohlich.

"Existuje například teze, podle níž mají lidé s klinickou depresí asynchronní alfa vlny. Pokud bychom mohli mozkovou činnost vrátit do původního stavu, mohli bychom léčit řadu lidí." Neznamená to, že metoda znamená dokonalou a úplnou možnost léčby deprese, pro pacienty trpící asychronními mozkovými vlnami by však mohla přinést neinvazivní způsob léčby.

Tohle doma nezkoušejte!

Alfa vlny jsou neurální mozkové oscilace o frekvenci 7,5 až 12,5 Hertzů. Jejich existenci objevil už německý neurolog Hans Berger ve 20. letech minulého století, rovněž právě vynálezce EEG. Mozek se do jejich rytmu přepne obvykle v momentech relaxace po zavření očí a utlumení smyslových vjemů – například v momentech bujarého fantazírování či přemýšlení. Jakmile se zase vrátíte do plného bdění, alfa vlny vymizí. I přes dlouhou historii studování alfa vln dle Frohlicha došlo až teprve v posledních dvou dekádách na řadu významných objevů jejich významu.

"Naše mozky neplýtvají energií na tvorbu podobných vln zbytečně. I když se mozek straní percepci, stále dělá důležité úkony." dodává Frohlich. Jeho tým před experimentech na lidech modeloval alfa vlny v počítačových simulacích a experimentoval s možným ovlivněním jejich oscilací. Data nelze interpretovat jinak, vedle kontrolní skupiny, která terapii proudem nepodstoupila, vědci na další skupině zkoušeli frekvenci 40 Hertzů, která má vliv na gama vlny, které se objeví při zpracovávání vjemů očí nebo hmatu. U nich na zlepšení tvůrčích dovedností nedošlo.

Je nasnadě, že teď možná mnohé zoufalé spisovatele a umělce napadne provést identický pokus a dopřát si přívalu kreativity. Frohlich však závěrem varoval před opakováním pokusu bez odborné asistence. Vedle nejistoty kolem dlouhodobých vlivů připodobnil vylepšení zdravého lidského mozku pomocí jeho metody k amorálnímu dopingu u sportovců.

Ladislav Loukota

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama