Válka v Pacifiku rozpoutaná útokem na Pearl Harbor se stala válkou letadlových lodí

Když Britové učili Japonce stavět letadlové lodě, netušili, jak schopné žáky v nich mají.
Replika japonského bombardovacího letounu Nakadžima B5N (Kate) z doby útoku na Pearl Harbor
Replika japonského bombardovacího letounu Nakadžima B5N (Kate) z doby útoku na Pearl Harbor
istockphoto.com

Nálet Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 byl pro Američany tím, čím v roce 2011 teroristické útoky 11. září. Překvapivé údery si v obou případech v několika desítkách minut vyžádaly tisíce obětí a zavlekly Spojené státy do krvavých válek. V obou případech se USA pomstily hlavním organizátorům úderů: Vystopování a zabití Usámy bin Ládina v jeho úkrytu v Pákistánu trvalo Američanům téměř deset let, zatímco vrchního velitele japonského loďstva – admirála Isoroku Jamamota – zabili Američané v dubnu 1943, když poblíž Papui-Nové Guineje cíleně sestřelili jeho letadlo.

Dokument Pearl Harbor: Příběh hrdinů si můžete pustit online na Prima ZOOM.

Aby se Japonci vůbec mohli k Pearl Harboru přiblížit a zaútočit, potřebovali letadlové lodě kombinující námořní a leteckou sílu. A Spojence dnes zrovna dvakrát netěší fakt, že letadlové lodě a odpovídající letadla Japonci získali právě od Britů.

Příliš ochotní Britové

Když Britové v roce 1918 jako první spustili na vodu tehdy progresivní novou zbraň – první letadlovou loď na světě HMS Argus –, Japonci hned zbystřili. V první světové válce byli Britové (a koneckonců i Američané) jejich spojenci, navíc Japonsko bylo stejně jako Británie ostrovním státem. Potřeba získat a udržet si námořní převahu byla u obou národů zřejmá…

Japonci rychle oslovili královské námořnictvo se žádostí o prohlídku jeho nejmodernější letadlové lodi. Byli ale překvapivě odmítnuti – a to ne jednou, ale hned desetkrát. Jenže čemu se bránila Admiralita, nebylo už tak cizí ministerstvům letectví a zahraničí, která ve zvýšeném zájmu Japonců viděla lukrativní zbrojní zakázky.

Proto už v roce 1920 do Tokia odcestovali britští poradci, aby Japoncům vysvětlili, jaký typ letadel na moři potřebují a s jakými druhy zbraní mají cvičit jak při bombardování z vodorovného letu, tak při útoku torpédy. Především ale naučili Japonce stavět vodorovné paluby letadlových lodí a ukázali jejich pilotům, jak z nich odstartovat a zase bezpečně přistát.

Když Britové dost lehkovážně předali Japoncům potenciálně neomezený akční rádius, přešla britská mise a její základna pod velení japonského admirála Isoroku Jamamota. V roce 1923 Japonci uvedli do služby svou první letadlovou loď Hóšó. Cesta k Pearl Harboru se otevřela.

Karty jsou rozdané

Do roku 1941 vstupovali Japonci s přesvědčením, že jejich loďstvo opírající se o moderní letadlové lodi, jim poskytne dostatečnou sílu k překvapivému úderu nejen na Pearl Harbor, ale i na další oblasti určené za cíle koordinovaného útoku. Japonci mohli nasadit deset letadlových lodí, z toho šest patřilo k v té době nejmodernější třídě Šókaku. Další čtyři byly mnohem menší.

Útoku na Pearl Harbor se účastnila i letadlová loď Sórjú.
Útoku na Pearl Harbor se účastnila i letadlová loď Sórjú.
Wikimedia Commons

Americká armáda byla před začátkem druhé světové války 18. nejsilnější na světě hned po Československu. Spojené státy se ale opíraly o nejsilnější námořní flotilu, jaká byla tehdy k dispozici. Ovšem jejich hlavní sílu tradiční pomalé bitevní lodě. V roce 1941 tak měli Američané před útokem na Pearl Harbor ve službě jen sedm letadlových lodí, z toho čtyři operovaly v Tichém oceánu a tři v Atlantiku.

Kde ten Pearl Harbor vlastně je?

Pearl Harbor, tedy Perlový přístav, leží na havajském ostrově Oahu a v roce 1941 se jednalo o jednu z nejodlehlejších vojenských základen na světě ztracenou uprostřed Pacifiku. Většina Američanů až do útoku Japonců vůbec netušila, že nějakou takovou základnu jejich námořnictvo má, případně kde se nachází. To se ale mělo rychle změnit.

Ráno v neděli 7. prosince 1941 se japonský svaz po 11 dnů trvající 8000 kilometrů dlouhé a díky špatnému počasí dost bouřlivé plavbě přiblížil na vzdálenost 275 mil severně od Oahu. Vrchní velitel japonského Spojeného loďstva admirál Isoroku Jamamoto k útoku na Pearl Harbor vyčlenil 31 plavidel, z toho dvě bitevní lodi, dva křižníky, 10 torpédoborců, tři ponorky a osm tankerů. Hlavní údernou silou ale bylo šest letadlových lodí s desítkami letounů na palubě.

V přístavu na ně čekala nic netušící kořist. První vlně 183 letounů (z toho bylo 140 bombardérů) se po hodině a půl letu v 7:38 místního času naskytl úchvatný pohled na téměř stovku amerických válečných lodí kotvících v přístavu. Letadlové lodě, které byly hlavním cílem japonského úderu, ale chyběly.

Drsná bilance

Piloti se tedy zaměřili na bitevní lodě. Když o dvě hodiny poději odlétala druhá vlna 170 japonských letadel, bylo zasaženo a většinou i zničeno všech osm amerických bitevních lodí kotvících v Pearl Harboru. Stejný osud potkal i dalších deset menších lodí, více než 330 letadel bylo zničeno nebo poškozeno v drtivé většině na zemi. Odstartovat se podařilo 14 americkým letadlům, jejichž piloti sestřelili 11 útočících japonských letadel. Celkem Japonci ztratili čtyři desítky letadel a 80 dalších mělo různá poškození většinou od protiletadlové palby, která se velmi rychle vzpamatovala.

Americký torpédoborec USS Shaw (DD-373) exploduje po útoku japonských letadel
Americký torpédoborec USS Shaw (DD-373) exploduje po útoku japonských letadel
Wikimedia Commons/U.S. Navy

Japonské nálety za sebou zanechaly 2335 padlých a 1143 raněných vojáků a námořníků. Největší jednotlivou tragédií onoho dne byl tragický osud bitevní lodi USS Arizona, která se po zásahu dvěma 800 kg pumami a výbuchu muničního skladiště převrátila dnem vzhůru a i se stovkami námořníků uvězněných uvnitř klesla na dno přístavu. Z její posádky nepřežilo nálet 1170 lidí.

Američané většinu poškozených bitevních lodí opravili a postupně vrátili do služby. Pearl Harbor nicméně rozhodl o změně námořní taktiky, která ovlivňuje námořní síly klíčových mocností dodnes. Bitevní lodi, páteř tehdejších flotil a klíčový trumf všech meziválečných konferencí, nabraly definitivní kurz směrem k vrakovišti dějin. Jejich roli převzala ještě nedávno nemotorná plavidla s plochými palubami a letadly v podpalubí. Válka v Pacifiku, kterou Pearl Harbor rozpoutal, se stala válkou letadlových lodí.

Dokument Pearl Harbor: Příběh hrdinů si můžete pustit online na Prima ZOOM.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama