Stingray – americký tank, kterého skoro nikdo nechtěl

Osmdesátá léta jsou v oblasti americké pozemní obrněné techniky nerozlučně spjaty s příchodem dnes už legendárních tanků M1 Abrams. Ale ve stejné době vznikl i mnohem menší americký tank, který je dnes téměř zapomenut.
Stingray - tank, který neprorazil -připraven k akci
Stingray - tank, který neprorazil -připraven k akci
Wikipedia commons

Americká armáda začala začátkem 80. let houfně nahrazovat své staré tanky novým typem M1 Abrams. Ten je páteří amerických pozemních sil dodnes, a ještě dlouho bude. Ale v první polovině stejného desetiletí v USA vznikl mnohem menší, levnější tank, který ale disponoval stejnou palebnou silou jako M1 Abrams. Dnes je zcela neznámý, přestože se dočkal řadové služby, ovšem nikoliv u americké armády.

Ta si v první polovině 80. let zahrávala s myšlenkou univerzálního lehkého palebného prostředku, který by byl flexibilnější a mobilnější než těžké Abramsy a který by bylo možné přepravovat vzduchem na palubách středních transportních letadel, jako je např. C-130 Hercules. Firma Cadillac Gage Textron pro chystané výběrové vytvořila projekt lehkého, silně vyzbrojeného tanku, který pojmenovala Stingray. Měl nabízet bojové schopnosti běžného tanku, ovšem při úspoře hmotnosti a mnohem menších nákladech na provoz a údržbu, než byly potřeba u tanků M1 Abrams nebo Leopard 2.

Malý, lehký, ale s velkou palebnou silou

Celou koncepci podpůrného lehkého tanku ale americká armáda brzy opustila a výběrové řízení zrušila. U Cadillaku se však nápadu na lehký tank nechtěli vzdát a ve vývoji pokračovali i nadále. Záměrem bylo vytvořit cenově dostupný zbraňový systém s velkou palebnou silou na export, především do méně vyspělých či movitých zemí. Kvůli nízké ceně konstruktéři dokonce použily součástky a technologické celky z jiných, již existujících amerických bojových vozidel. Výsledkem snah byl tank Stingray o hmotnosti 23 tun, délce lehce přesahující 9 m a šířce 3 m, který disponoval palebnou silou odpovídající prvním verzím tanku Abrams.

První prototyp, ještě bez bojové věže, spatřil světlo světa v srpnu 1984. Věží se zkoušelo několik, a to ještě před dokončením podvozku, k testům posloužily starší lehké tanky Sheridan. Na podzim onoho roku už byla ale první podoba tanku Stingray hotova a po veřejné prezentaci se dokonce objevili první předběžní zájemci. Ocelový pancíř korby tanku měl odolat střelám z těžkých kulometů až do ráže 14,5 mm, což je samozřejmě neporovnatelné s například už zmíněným Abramsem, ale odpovídá to parametrům nejlépe chráněných bojových vozidel pěchoty. Na druhou stranu měl lehký stingray stejnou výzbroj v podobě kanonu L7A3 ráže 105 mm, jakou disponovaly první Abramsy si leopardy. Stejně jako v jejich případě, ani Stingray nedostal nabíjecí automat, proto posádku tvořili čtyři muži, vedle velitele, řidiče a střelce to byl i nabíječ.

Riziková koncepce ochrany posádky

Kvůli stísněnému prostoru byla munice rozmístěna v různých částech korby a také přímo ve věži, což není ideální řešení v případě přímého zásahu. Takovéto uložení munice je typické především pro sovětské a ruské tanky, u nichž byly preferovány malé rozměry na úkor ochrany posádky. U Stingraye byly střely uskladněny i vedle řidiče, v případě nutnosti však bylo možné oddělit jej od munice speciálními přídavnými pancéřovanými deskami. Celkem tank vezl zásobu 32 projektilů ráže 105 mm NATO. Sekundární výzbroj představovaly dva kulomety, spřažený s kanonem měl ráži 7,62 mm, na věži pak měl místo těžký kulomet ráže 12,7 mm. Kvůli nedostatku místa v interiéru bylo možné munici a další vybavení vézt i ve schránkách umístěných nad pásy tanku. K pohonu sloužil dieselový osmiválec Detroit Diesel 8V-92TA o výkonu 535 koní, který pomocí automatické převodovky dokázal tank rozjet až na rychlost 71 km/h. Dojezd pak činil 480 km.

Našel se jen jediný zájemce

I když se už při první prezentaci objevilo několik zájemců, nakonec se Stingray prodejních a exportních úspěchů příliš nedočkal. Sériovou podobu tanku Stingray si totiž pořídilo pouze Thajsko. Prototyp se v této asijské zemi podrobil zkouškám v průběhu roku 1986. Na podzim o rok později pak thajská vláda s Cadillakem podepsala smlouvu na dodávku 106 tanků. Ve stejné době testovali prototyp Stingraye i v Malajsii, ale zůstalo jen u toho. Výroba pro Thajsko běžela v letech 1988 až 1990 a tamní armáda tyto stroje v určitém počtu využívá dodnes.

V 90. letech u Cadillaku postavili ještě vylepšenou podobu pojmenovanou Stingray II. Ten byl odolnější i díky blokům reaktivního pancéřování (ERA), dostal silnější motor, především však byl vybaven moderním digitálním systémem řízení palby a novými pozorovacími a zaměřovacími systémy. Výrobce jej nabízel od roku 1996, ovšem zájemce se nikdy nenašel, takže projekt vyšuměl do ztracena.

Text: DP

T28 - památník

Americká tanková bestie měla drtit nacisty, ale nestihla to

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama