Hořící kostely a vraždy – odvrácená tvář black metalu

Pro většinu z nás je Norsko synonymem klidu, bohatství, štědrého sociálního systému a nádherné, člověkem jen málo poznamenané přírody. Tahle země má ale i svou temnou tvář spojenou s black metalem, kdy ve jménu temna a revolty hořely kostely a vraždilo se.
Za vraždu a žhářství odsouzený Varg Vikernes
Za vraždu a žhářství odsouzený Varg Vikernes
CC BY-SA 3.0

Kde se vzal, tu se vzal black metal

Tento hudební styl vznikl někdy v osmdesátých letech minulého století v angloamerickém prostředí jako odpověď na komerční úspěch heavy metalu. Skalní příznivci tvrdé muziky tak chtěli najít alternativu, která rozhodně komerci přitahovat nebude a vrátí se do undergroundu. Prostředky pro navození celkově temné a drsné atmosféry se stal nejen chraplavý hlas, výrazné bicí a nekvalitní praskající nahrávka, ale třeba i hrůzu nahánějící image s černobílým make-upem, kožené kostýmy s bodci, umělá krev a další nezbytné strach nahánějící prostředky.

Snaha odlišit se nebo vyjádřit nesouhlas s aktuální situací ve společnosti je v hudbě běžná. Tady ale extrémní projevy spojené s vyjadřováním násilí, obdivu k satanismu, okultismu a nenávisti v některých případech nezůstaly jen na koncertním pódiu. Skutečnost a události z běžného života byly mnohdy ještě děsivější.

Black metal zažil největší rozkvět na začátku 90. let minulého století a stal se z něj celosvětový fenomén. mezi nejznámější a nejvýznamnější kapely té doby patří bezpochyby Burzum, Darkthrone, Emperor, Satyricon, Immortal a Mayhem.

Sebevražda, vražda a hořící kostely v Norsku

To, že black metal nebyl jen hudebním směrem, ale pro mnohé se stal životním postojem, ideologií s přesahem do reálného života, dokazuje norská kapela Mayhem v čele s Varg Vikernesem. Texty plné násilí, krve, okultismu, satanismu a nenávisti vůči křesťanství s patřičným obdivem k předkřesťanské minulosti dokázali členové této kapely převést i do reálného života.

První v řadě událostí, při které zůstává rozum stát, je sebevražda psychicky labilního zpěváka s přezdívkou „Death“. Jeho tělo našel v roce 1991 kytarista kapely Mayhem Euronymous, který neváhal a vyfotil jeho prostřelenou hlavu. Fotografii pak použil na přebal koncertní desky. Světem pak ještě kolovala historka, že si z jeho mozku uvařil guláš. Podle všeho se ale tato zkazka nezakládá na pravdě.

O dva roky později se Euronymus pohádal Vargem Vikernesem a byla z toho událost jako vystřižená z béčkového hororu. Varg Vikernes jej v afektu ubodal. Pitvu provádějící lékař napočítal na Euronymusově těle celkem 23 bodných ran.

Norsko je zemí s bohatým kulturním a historickým dědictvím, k němuž patří i středověké dřevěné kostely pocházející většinou z 12. století. A právě tyto kostely se staly cílem žhářských útoků blackmetalových příznivců. K prvnímu požáru došlo 6. června 1992, kdy lehl popelem kostel ve vesničce Fanna poblíž Bergenu. Vyšetřovatelé původně označili jako příčinu požáru zásah bleskem. Teprve později se ukázalo, že se jedná o žhářský útok. Vargu Vikernesovi nebyl tento čin nikdy prokázán, nicméně umístil fotografii ohořelých trosek na přebal své desky Aske (Popel). Vikernes v jednom rozhovoru dokonce uvedl: „Jedná se o pomstu na křesťanech, kteří postavili kostel na posvátném pohanském území.

Katedrála v Porvoo po žhářském útoku v roce 2006
Katedrála v Porvoo po žhářském útoku v roce 2006
Olli-Jukka Paloneva

 

Během roku 1992 shořelo v Norsku ještě dalších sedm kostelů. Tři z těchto žhářských útoků provedl prokazatelně Vikernes se svými kumpány. Nejspíš i podle jeho vzoru začaly zanedlouho hořet i kostely ve Švédku a Řecku. V souvislosti s blackmetalovou komunitou se začalo mluvit i o vraždách homosexuálů a Evropou se začal šířit strach z nových metalových extrémistů.

Konec, a nebo začátek?

Varg Vikernes byl zatčen začátkem roku 1994 a v květnu téhož roku odsouzen za vraždu Euronymouse, vypalování kostelů a přechovávání zbraní k trestu odnětí svobody na 21 let. Podle norského práva se jedná o nejvyšší možný trest, který může zločinec dostat. Zatčení přišlo nejspíš v poslední chvíli. Ve Vikernesově bytě bylo totiž kromě jiného nalezeno i 150 kg výbušnin. Cílem připravovaného útoku mělo být sídlo norského anarchistického hnutí Blitz v Oslu.

Zajímavé je, že mu norské úřady povolily skládat a nahrávat desky i v době výkonu trestu. Jeho nahrávky tak neztrácely na popularitě. I když se jednou pokusil o útěk, byl po šestnácti letech propuštěn na svobodu. S obavou tak můžeme nyní sledovat jeho aktivitu v nacionalistickém hnutí.

Text: David Hainall

Na volné televizní zpracování případů nechvalně proslulých sériových vrahů z Česka i ze světa se můžete podívat v divácky úspěšném seriálu Temný Kraj v neděli ve 20.15 na Primě. Odvysílané díly lze sledovat online na Prima PLAY

Šibenice pro sériového vraha

Serioví vrazi: Svatoslav Štěpánek – maminčin mazánek, který nenáviděl ženy

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama