23. května 2014 06:00

Radujme se, sluneční soustava má nový měsíc!

Nestává se příliš často, že by se ve sluneční soustavě narodil nový měsíc. Ale přesto se to stát může, a my máme to štěstí, že takovou neobvyklou událost můžeme sledovat v přímém přenosu - za pomocí sondy Cassini.

V dubnu publikovala skupina vědců z Británie neobvyklý objev. Dle jejich zpracovaných dat ze sondy Cassini to totiž vypadá, že sledujeme přímý přenost tvorby měsíce, který obohatí Saturnovu už tak početnou měsíční rodinu, ke dnešnímu dni čítající 62 měsíců (a mnoho dalších ‘moonlets’ - měsíčních zárodků), mezi největší z nichž patří Titan, který má jako jediný měsíc ve sluneční soustavě vlastní atmosféru, sekundován, co se velikosti týče, měsícem Rhea, který pro změnu hostí svůj vlastní systém prstenců.

V dubnu roku 2013 pořídila sonda Cassini snímky s prapodivným úkazem. Na okraji jednoho ze saturnovských prstenců se objevilo zjasnění narušující jinak vizuálně hladký okraj prstence. A nejedná se o žádný efekt ztracený ve statistice, naopak, jasnost nového ‘měsíce’ překračuje jas okolí o 20 %. Zjasněný objekt má rozměr 1200 x 10 kilometrů, takže to není žádný drobek. Tomu, že se jedná o nový měsíc, naznačuje fakt, že se ve struktuře prstence začínají objevovat pravidelné struktury, které napovídají o gravitačním působení nového tělesa.

Snímek nového měsíce formujícího se na vnějším okraji saturnových prstenců. Foto: NASA/ESA/Cassini

Objevit nový měsíc není samo sebou. Sonda Cassini Saturn a jeho prstence monitoruje už bezmála deset let, měsíc se v prstencovém komplexu přece neobjeví ze dne na den. První kontrola zahrnovala pořízení dalšího snímku o několik desítek vteřin později. Ta vyloučila, že by se mohlo jednat o vysokoenergetickou kosmickou částici, která by dopadla na snímač sondy Cassini v místě, kde se promítá na kameru okraj měsíce. Vysokoenergetické částice málokdy dopadnou na stejné místo dvakrát. Zjasnění bylo přítomno i na následujícím snímku, takže to vypadalo, že by se skutečně mohlo jednat o nový měsíc. Hypotézu bylo třeba ověřit i detektivní prací v archivu dat ze sondy. Tým vědců nakonec zjistil, že nový měsíc byl přítomen už na snímcich ze začátku roku 2012. Takže si můžeme do memoárů zaznamenat, že Saturnova rodina se rozrostla o měsíc s názvem Peggy.

Zlevní kvůli tomu chleba?

Proč by nás nový měsíc daleko od nás mohl zajímat? Proces jeho formace a migrace na vlastní oběžnou dráhu okolo Saturnu je dokonalou laboratoří pro studium procesů, které formovaly sluneční soustavu. Saturn je hmotností vůči svým měsícům v podobném vztahu jako Slunce k planetám sluneční soustavy, a tak můžeme pozorovat, jak měsíc migruje, jak rychle se formuje a jestli vůbec přežije. Ačkoliv na snímcích z minulého roku vypadá vcelku solidně, o jeho kompozici, a o tom, jak pevně je ‘slepen’ z ledových kusů, které tvoří saturnovy prstence, zatím nevíme nic. První šanci k takovému studiu budeme mít v roce 2016, kdy se Cassini přiblíží prstenci A - nejvzdálenějšímu z jasných prstenců, na jehož vnějšku se Peggy vytvořila.

Už teď se objevují první závěry o historii formování Saturnových měsíců v závislosti na novém poznatku. Jedním z nich je teorie, stavící na tom, že Saturnovy prstence bývaly v minulosti mnohem rozsáhlejší. Zárodky měsíců na sebe postupně nabalovaly materiál prstenců a uklidily tak Saturnovo okolí. V současnosti je ale materiál prstenců už natolik řidký a vyčerpaný, že Peggy by mohla být posledním měsícem, který prstence zvládnou přiživit na dostatečnou velikost.

Nezbývá, než si užít vědomí, že jsme možná svědky formace jednoho z posledních měsíců vznikajících ve sluneční soustavě.

Jana Poledniková

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom