Hollywood vs. realita: Království nebeské

Žánrové filmy jsou famózním výletem do světa okouzlující fikce, snad až příliš často z nich však řada lidí čerpá své veškeré znalosti dějepisu.
Útok jízdy

Jak moc se něco podobného může vymknout z kloubů, dokládá i případ filmu Statečné srdce, které svou úpravou historické legendy výrazně přispělo i k současnému volání po nezávislosti Skotska.

Pokud tedy v neděli večer naladíte naši sesterskou stanici COOL ve snaze vychutnat si Království nebeské, historický opus režiséra Ridleyho Scotta, buďte si rovněž vědomi rozdílů mezi zápletkou filmařů a tím, nakolik se liší od původní reality. Obě ústřední postavy totiž ve skutečnosti vykonaly daleko grandióznější skutky, a ani linie mezi dobrem a zlem nebyla natolik vyhraněná.

Hrdina středověkých poměrů

S výčtem rozdílů můžeme začít už u hlavní postavy rytíře Baliana z Ibelinu, kterou ve filmu ztvárnil Orlando Bloom. Zatímco ve snímku jde o muže prostých poměrů, pouhého francouzského kováře, kterého si vyhledá jeho vznešenější otec, reálný Balian se ve skutečnosti narodil přímo v Jeruzalémském království. Rodina Ibelinů přitom zřejmě přišla z Itálie, nikoliv z Francie. I jako člen šlechty se Balian vyznačoval nemalými schopnostmi, jak dokládá především jeho role v letech po pádu Jeruzaléma kvůli muslimským vojskům pod vedením Saladina.

V době obléhání Jeruzaléma navíc rozhodně nešlo o mladíka, a stejně tak neměl obranu města pouze ve svém merku. Naopak paušální rytířování v obléhaném Jeruzalémě bylo skutečně na pořadu dne. Balianova rodina také podobně jako ve filmu patřila k frakci, která preferovala soužití s muslimy – díky čemuž se vlastně do Jeruzaléma Balian sám nakonec dostal. Vůdce muslimských vojsk mu zajistil bezpečný průchod do města pod podmínkou, že zde zůstane jediný den. Balian to nakonec na nátlak obyvatel města porušil, ale až poté, co mu Saladin jeho přísahu o jednodenním pobytu prominul a navrch Balianově manželce dodal kordon vojáků, který ji doprovodil mimo obléhané město.

Například ve hře Assassins Creed...

Jsou templářské poklady ukryté v Česku? Hledá se (nejen) zlatý kříž

Úspěch obránců města, totiž možnost odejít a přenechat jej Saladinovi, však ve skutečnosti nebyl daný pouze chrabrostí obyvatel, ale také starým dobrým vydíráním. Stalo se tak, kdy Balian Saladinovi krátce poté sdělil, že zdejší křesťané jsou odhodlání pobít veškeré muslimské zajatce a znesvětit muslimské svatostánky. Saladin následně svolil k příměří, ani to však dle středověkých zvyklostí nebylo záchranou pro všechny křesťanské obyvatele. Znamenalo totiž vykoupení bohatých křesťanů pomocí zlata. Ačkoliv Saladin benevolentně řadu chudých křesťanů propustil jen díky svému respektu vůči křesťanství, zajetí a prodání do otroctví čekalo na mnohé zbylé obyvatele. Jak už ostatně bývá údělem slabých v každé válce. I tak lze však říct, že Saladin byl na svou dobu až nečekaně vlídný nejen ke křesťanským šlechticům.

 

Sibylla jako hlavní postava situace

Když už jsme u Balianovy ženy, podobně vycucaně působí i ústřední romance mezi Balianem a princeznou Sibyllou. Ačkoliv se znali, Balian si vzal její macechu Marii Comnenu, Sybilla naopak (jako ve filmu) jeruzalemského nástupce krále Guye z Lusignanu, jenž se ve filmu objevil, spíše však v záporné roli. Mezi Balianem a Sibyllou dle historie neexistovaly žádné známky intimního vztahu. Jako očekávaná královna města tak Sibylla z Guye učinila krále, k nelibosti mnoha jejích poddaných. Jejich vzájemná náklonnost byla však silnější. Poté, co byl Guy zajat Saladinem, dokonce Sibylla usilovně prosila a nakonec i vymohla jeho propuštění – jinými slovy, prosadila si od svého arcinepřítele propuštění legitimního vůdce opozice!

Gladiátorky - Obrázek 1

Silné ženy v aréně – gladiátorky existovaly

Zatímco film končí Balianem, jenž se na evropském kontinentu loučí se Sibyllou, tuto v reálu čekal poněkud nepříjemnější osud. Během i po pádu Jeruzaléma nakonec Sibylla působila jako zdaleka nejschopnější vůdkyně na křesťanské straně, a to nejen pro svůj vliv na propuštění Guye. V letech po pádu Jeruzaléma čerpal její manžel dominantní část své autority právě z jejích schopností. Rok po kapitulaci města se s Guyem pokusila dobýt muslimské město Acre ve snaze obnovit království. Po dvou letech obléhání nakonec se svými dvěma dcerami umřela na neznámou nemoc. Guy sice s posilami z Evropy (Třetí křížová výprava) dále pokračoval v bojích, bez Sibylly však rychle přišel o autoritu a upadl v nemilost.

Také sám Balian setrval ve Svaté zemi – neměl ostatně důvod se vracet na Starý kontinent. Jeho další příhody jsou však podobně zajímavé jako samotné obléhání Jeruzaléma. Například v době po Sibyllině smrti došlo na komplikované půtky ohledně následníka trůnu. Tyto v roce 1192 (pět let po konci filmu) vyvrcholily zavražděním dalšího křesťanského krále Conrada (ve filmu není, stál proti Guyovi), leč dvojice assassinů byla údajně předtím viděna v Balianově domě. O několik let později byl však Balian přímo zodpovědný za příměří mezi Saladinem a křižáky, za což jej Saladin odměnil ponecháním části pozemků plus kompenzací v hodnotě jednoho hradu. Není bez zajímavosti, že slovo Balian dnes v oblasti platí za běžné křesní jméno.

Japonské samuraje zabíjel make-up. Kasta válečníků trpěla kvůli mateřskému mléku, zdroj: Thinkstock

Samuraje zabíjelo mateřské mléko

Bez mlžení

Ke cti filmařů však lze přičíst skutečnost, že Ridley Scott a jeho scenáristé se na rozdíl od Mela Gibsona a jeho Statečného srdce se svým odchýlením od faktů nikdy netajil, ani je neobhajovali pochybnými argumenty. Do DVD verze filmu, kam se navíc vešla korektnější a delší režisérská verze, totiž začlenili dvojici dokumentů, které rozpory mezi fakty a fikcí bez obalu přiznávají a uvedou diváky do správných kolejí.

Navzdory tomu, co mnozí považují za pro-křesťanské motivy, byl snímek rovněž značným hitem v muslimském světě, především v Egyptě. Koluje dokonce historka, že při jistém promítání v Bejrútu zdejší diváci divoce tleskali při scéně, v níž filmový Saladin postaví spadlý kříž zpátky na své místo.

Pokud tedy v nedělní večer naladíte COOL, vězte, že oproti fikci není historie nikdy černá ani bílá!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama