Všechno, co jste chtěli vědět o klonování člověka

Průlom ve výzkumu kmenových buněk vyvolal nadšení i kritiku
Klonová armáda
Reklama

Optimismus a očekávání nových léčebných postupů vyvolala zpráva o vůbec prvním získání kmenových buněk z klonovaných lidských embryí. Objev vědců z americké Oregonské univerzity, o němž ve středu informoval odborný časopis Cell, ale zároveň obnovil diskuse o nebezpečí lidského klonování. Katolická církev protestuje, za nezodpovědný označili postup oregonských průkopníků také někteří jejich kolegové.

Cesta k toužebně očekávanému průlomu, který může vést k léčbě některých dosud nevyléčitelných chorob, trvala vědcům Oregonské univerzity šest let. Transplantovali genetický materiál z dospělé buňky do neoplodněného vajíčka, jehož vlastní DNA odstranili. Vyvinuli tak lidské embryonální kmenové buňky, což představuje jakýsi svatý grál v embryonální biologii: jde o prazáklad, z něhož vyklíčí více než 200 druhů speciálních buněk vytvářejících různé tkáně, které pak tvoří lidské tělo.

Naděje na lepší svět?

"Publikace vzbuzuje velké naděje, že bude jednou možné z takto vzniklých embryonálních kmenových buněk vytvářet v laboratoři tkáně a později i orgány, které u jedince, z něhož pochází ona somatická buňka, nevyvolají negativní imunitní reakce, a stanou se tak novou nadějí pro budoucnost transplantací," řekl profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. To, že zpráva vyvolává obavy z možných etických negativních následků, je podle něj pochopitelné, protože je to další možný krok k reprodukčnímu klonování.

Podle vědeckého ředitele Oregonské univerzity Daniela Dorsy úspěch jeho kolegů automaticky neotvírá cestu ke klonování lidí. Nová technika sice umožňuje klonovat kmenové buňky pro léčebné účely, ale nezaručuje úspěch v reprodukčním klonování lidí. Potvrdily to podle Dorsy pokusy na opicích.

VIDEO: Klokani se učí skákat už v děloze

Přesto ale úspěch oregonských vědců podle agentury AFP vyvolal protesty katolické církve. Podle prohlášení americké biskupské konference objev "použijí jiní vědci k vytváření klonovaných dětí jako kopií jejich rodičů". Bostonský kardinál Sean O'Malley v prohlášení uvedl, že "bez ohledu na cíl výzkumu se při klonování lidí bude nakládat s lidskými bytostmi jako s továrními výrobky, které se budou vytvářet na zakázku".

Hrůza z klonů mezi námi

Podle agentury Reuters objev nepochybně vyvolá obavy z kopírování živých či mrtvých lidských stvoření. Britský expert David King napsal, že je "nezbytně nutné vydat mezinárodně závazný zákaz lidského klonování dřív, než bude pozdě". Zveřejnění zprávy oregonských vědců označil za nezodpovědné.

Většina Kingových kolegů ale úspěch označuje za bezpříkladný průlom. Oregonský tým dokázal vyvrátit dogma, podle něhož se lidské buňky chovají jinak než ostatní, a klonování je tudíž nemožné. Vytváření umělých lidí se oregonský tým neobává. "Reprodukční klonování není cílem," potvrdil v rozhovoru s novináři expert Rudolf Jaenisch z Massachusettského technologického institutu (MIT). "Pokud získaná embrya vložíte do těla matky, což je nezákonné, stane se totéž, co u myší: většina plodů zemře při narození a ostatní budou poškozené."


Hledá se žena, která porodí Neandrtálce

Za mezník na velmi dlouhé cestě k transplantační tkáni podle AP informaci označil bostonský expert na buňky George Daley. Odstraněním potřeby lidských embryí odpadá etická překážka a odbouráním původní DNA se zase překonávají potíže s odmítavou imunitní reakcí organismu. Mohou se tak významně rozšířit vědecké pokusy s kmenovými buňkami a jejich vývojovými variantami s cílem nahrazovat poškozené nebo zničené buňky při srdečních onemocněních, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze nebo například poranění míchy.

Reklama
Reklama